Radek se sledování počasí věnuje od třinácti let, zaměřuje se hlavně na lov bouřek ve středních a severních Čechách. O meteorologii a fyzikálních jevech v atmosféře načetl za tu dobu fůru literatury a je tedy vybaven solidními znalostmi a samozřejmě i zkušenostmi, které mu v jeho lovecké vášni pomáhají. A jaké jsou ty pravé a účinné zbraně lovce bouřek? On-line meteoaplikace na mobilu a digitální foťák.

Lužice na Hodonínsku po řádění tornáda, 25. června 2021 v 8 hodin ráno.
Lovec bouřek: O tom, že hrozí tornádo, jsme věděli tři dny předem

„Na delší výjezdy beru i auto, ale třeba poblíž domova, na pole dva kilometry za barák, jedu na kole,“ říká Radek, který kýžené úlovky v podobě bouřek přezdívá tajemným slovem „situace“. Samotné bouřce totiž zákonitě předchází její vývoj, který je sám o sobě dobrodružstvím, mnohdy větším než samotná „čina“.

Extrémní finále, jaké bohužel prožily jihomoravské obce večer 24. června, je pak nejen u nás, ale prakticky v celé Evropě jevem naprosto výjimečným. Ne tak už ve Spojených státech, kde se lovců tornád a bouřek dávno chopily film a televize. „Tam tihle blázni pořádají i takzvané core punches, což jsou výlety do jader bouřek,“ popisuje Radek Bachtík.

Informace, znalosti, zkušenosti

„Já zase takový šílenec nejsem, bouřky si nadjíždím a z uctivé vzdálenosti fotím jejich čela. Když vím, že neujedu, schovám se někde na pumpě, aby mi kroupy nerozflákaly auto. Ale i u nás vím o bláznech, co v bouřce fotí na kopci, přitom kolem bzučí hromosvody. Na rozdíl od nich docela na bezpečnost dbám, ona i česká klasická bouřka vás může zabít, natož tornádo.“

Jak už bylo řečeno, zásadní výbavou lovce bouřek jsou aktuální informace, znalosti a zkušenosti, které by měl umět dobře využít. Jak se ale Radkův koníček snáší s jeho prací? „Roznáším noviny, takže vstávám ve čtyři, ale v devět už mívám volno a můžu vyrazit,“ říká.

„Sleduju německou Wetterzentrale, kde jsou modely, které neznalému člověku sice moc neřeknou, mně ale ano. Pak mě zajímají sondážní měření – sondy se vypouštějí ráno, v poledne a večer. Dobré informace najdete třeba na webu sondaze.bourky.cz. A taky sjíždím modely na stránce Kachelmannwetter.“ Amatérský lovec bouřek si tak z toho vyhodnotí všechna data a podle nich udělá rozvahu, kde bude největší šance něco „ulovit“.

Důležitou součástí jeho výzbroje je pochopitelně radar, respektive data z něj: „Já používám Meteor. Ten mě nikdy nezklamal,“ dodává a zmiňuje svého kamaráda a velkého znalce Miloslava Roháčka z Říčan, který ho vlastně k téhle vášni přivedl a mnohé naučil. „To je opravdu zkušený borec, ten by vám řekl ještě víc než já,“ říká skromně.

Lovec bouřek Filip Petržílek fotografuje za extrémního počasí nejen blesky.
Tornádo je svatý grál lovce bouřek. Pohromu ale vidět nechcete, říká Petržílek

„Lovný“ akční rádius Radka Bachtíka je přibližně sto kilometrů kolem České Lípy. „Častěji spíš do padesáti kilometrů, moje finanční možnosti mi nedovolují podnikat extra dlouhé výpravy,“ upřesňuje amatérský meteorolog a lovec bouřek. „Jezdím hlavně střední, severní Čechy, ale i Sasko. Mám i leteckou aplikaci AisView, protože jsem občas létal s dronem.“

S ohledem na své hobby Radek miluje zejména letní sezonu. „Popravdě řečeno, zimu nesnáším. Obzvlášť letos, pořád sněžilo, furt jsme byli zasypaný sněhem, nikde žádná ,situace‘,“ svěřuje se lovec bouřek a nevyhýbá se ani odpovědi na otázku, jak snáší jeho hobby rodina: „Momentálně jsem sám, to víte, ne každý vydrží vedle člověka s tímhle koníčkem. Lidi ho moc nechápou.“ K nezáživné zimní sezoně, alespoň co do bouřek, však ještě dodává: „Nemusí to tak být vždy, třeba loňská zima s orkánem Sabine byla dost dramatická. Koneckonců, bouře Kyrill, která byla nejsilnější větrnou bouří u nás, se také odehrála v zimě, v lednu 2007.“

Strach z tornád není nutný

V našem rozhovoru jsme se pochopitelně museli dostat k ničivému tornádu, které koncem června postihlo obce na Břeclavsku a Hodonínsku. S ohledem na katastrofu a její možnou predikci se Radka Bachtíka ptám na spolupráci amatérů s oficiálními institucemi, respektive s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Zároveň je namístě říci, že jde o článek o hobby, nikoli o ucelené téma předpovědi počasí, které by mělo být co nejobjektivnější a mělo by dát prostor k vyjádření všem zainteresovaným stranám.

Sám Radek Bachtík svá slova označuje jako „osobní názor“, nikoli jako kritiku ČHMÚ nebo její součást. „ČHMÚ s amatéry moc nespolupracuje,“ míní. „Na druhou stranu je fakt, že teď se nám v těch našich ,bouřkových skupinách‘ rozmohl takový nešvar, že leckdo začal plašit a varuje před tornády,“ říká s nadhledem. „Kdyby na všechny tyhle zprávy měly brát kompetentní instituce zřetel a daly je ven, hraničilo by to s šířením poplašných zpráv. Nicméně si myslím, že s daty, které má ČHMÚ k dispozici, by predikce bouřek mohla být přesnější.“

I když Radek Bachtík rozhodně nechce být jedním generálů po bitvě, k tornádu z 24. června nicméně podotýká: „Podmínky byly ten den mimořádně vhodné pro vznik supercelární bouře (konvektivní /se vzestupnými a sestupnými proudy vzduchu/ bouře s jednou dominantní buňkou, kdy část bouře rotuje kolem své svislé osy – pozn red.).

Dynamika se sešla s instabilitou vzduchu (zvrstvení atmosféry, při němž teplota s výškou klesá rychleji než o běžný 1°C na 100 metrů, a podporuje tak konvekci – výstup přehřátého vzduchu – a tím vznik bouřky – pozn. red.) a dal se očekávat silný vítr, mohutné deště a kroupy. Vlastní tornádo se ale prakticky předpovědět nedá, taky rozhodně neplatí, že supercela rovná se automaticky tornádo,“ připomíná Radek Bachtík.

Záběry na zatopenou vesnici v Německu.
VIDEO: Německo a Belgii zasáhly mohutné záplavy. Nejméně 67 lidí zemřelo

Přesto se domnívá, že postižená oblast měla být namísto oranžovou barvou (vysoké nebezpečí) označena barvou červenou (extrémní nebezpečí). „Myslím, že měli věřit Estofexu (dobrovolná iniciativa evropských meteorologů – pozn red.), který dal nejhorší stupeň právě do těch jižních částí. Tam se systém nerozbije o žádné hory, krajina je v těch místech otevřená. Bylo vidět, jak se bouřkový systém formuje už v Rakousku a jde z jihozápadu na severovýchod.“

Jako lovec bouřek a meteorolog, byť amatérský, Radek Bachtík náš rozhovor uzavírá s tím, že není namístě panikařit před každou bouřkou, ani tehdy, když jde o bouřku supercelární. „Tornáda, která působí škody, jsou u nás poměrně ojedinělá. Zajímavé je, jak v případě jihomoravského tornáda ustoupila do pozadí pozornosti mohutnost krup a síla deště, ze které vždycky míváme největší obavy.“

Mladý lovec bouřek z České Lípy nicméně dodává, že tornádo, které srovnalo se zemí části několika obcí na Břeclavsku a Hodonínsku, je se svými škodami, zraněnými a usmrcenými historicky jedním z nejhorších tornád v Evropě za několik posledních desetiletí. Vůbec nejdrtivější tornádo nad Evropou se v roce 1984 přehnalo rychlostí až 360 km/h v okolí ruských měst Jaroslavl a Ivanovo. Zahynulo při něm asi 90 lidí, některé odhady hovoří až o 400 obětech. V bouři tehdy padaly až kilové kroupy.

Na Moravě řádila čtyřka

Tzv. Fujitova stupnice označuje tornáda podle síly. Na Moravě koncem července řádilo ničivé tornádo stupně EF4.

EF0 – rychlost 29–37 m/s (105–137 km/h), lehké škody – spadlé komíny, zlámané větve stromů, vyrvané mělce kořenící stromy, škody na vývěsních štítech

EF1 – rychlost 38–49 m/s (138–177 km/h), mírné škody – strhává střešní kryt, posunuje nebo otáčí prefabrikované domy a vytlačuje auta ze silnic

EF2 – rychlost 50–61 m/s (178–217 km/h), značné škody – strhává střechy, ničí prefabrikované domy, převrací vagony, vyvrací a láme vzrostlé stromy, z lehkých předmětů vytváří nebezpečné projektily, zdvihá automobily ze země

EF3 – rychlost 62–74 m/s (218–266 km/h), vážné škody – ničí střechy i zdi dobře postavených domů, převrací vlaky, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odvrhávána

EF4 – rychlost 75–89 m/s (267–322 km/h), zničující škody – srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší, auta jsou odmršťována a z těžkých předmětů se stávají poletující projektily

EF5 – rychlost nad 90 m/s (nad 322 km/h), ohromující škody – silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a odnášeny, projektily velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 metrů, stromy jsou odkorňovány