Jak dlouho se věnujete otužování, respektive zimnímu plavání? Kdy přišel první impuls, který vás k tomu přivedl?
První podnět přišel asi před dvaceti lety. Vyplynulo to z jiných sportovních aktivit, protože jako majitel a provozovatel plavecké školy jsem byl ve vodě velmi často. Triatlonisté po mně chtěli zdokonalit svůj plavecký výkon, a protože závodí i v časném jaru nebo pozdním podzimu, tak plavou v chladné vodě. To mě přimělo k tomu, abych s nimi k té vodě šel, protože plavání v teplé vodě v bazénu je od plavání v chladné venkovní vodě naprosto rozdílné. Začal jsem se otužovat, abych mohl provádět výuku právě například triatlonistů, ale i jiných sportovců.

Jak dlouho vám to trvalo, než jste se odhodlal vlézt do studené vody?
Tak pět minut, těch posledních (smích). Ale připravovat jsem se začal už v časném jaru, tedy někdy koncem března, začátkem dubna. A potom nepřetržitě dvakrát týdně až do Silvestra toho roku jsem za každého počasí, ať pršelo, nebo bylo horko, ať přišly plískanice, pokaždé jsem nejméně na těch deset patnáct minut do té vody vlezl.

Asi nejde se hned ponořit do ledové vody. Jak se musí člověk připravovat, aby to dokázal?
Je to tak. Kdo chce najít odvahu a začít, tak po každém osprchování teplou vodou by se měl pak ještě osprchovat studenou vodou, takzvaně vyklepat. Začít třeba dvaceti sekundami a postupně přidávat na minutu, minutu a půl. A až si na toto zvyknete – po nějakých dvou třech týdnech – potom je čas začít s nějakými dvaceti či třiceti sekundami ve venkovní vodě, která má teplotu někde zhruba mezi osmi až dvanácti stupni.

Pomůže také otužování na chladném vzduchu.
Rozhodně, velmi to urychlí zvykání. Například teď v zimních měsících ten, kdo je trošku odvážný a není přecitlivělý na chladno, tak v těchto mrazech je velmi příjemné ráno nebo odpoledne, třeba na chvíli po pracovní době, na půl minuty nebo minutku vyběhnout někde na zahradu jen v šortkách a triku a třeba se i proběhnout na chvilku bosý ve sněhu. Toto je velmi šikovná a prospěšná forma otužování předtím, než vlezete do vody.

Vy sám to praktikujete?
Dělám to pravidelně. Venku je třeba minus deset, ale vysvléknu se do šortek a jdu se na chvilku proběhnout.

Pokud chce někdo v otužování pokročit a dostat se až k zimnímu plavání, jaká jsou základní pravidla?
U tohoto, řekněme extrémního plavání v ledové vodě, platí zásadní pravidlo, že nikdy nemůžete jít k vodě sám. Vždycky minimálně ve dvojici, lepší je větší skupinka. A vždy plavat tak, abych svého kolegu, pokud by se náhodou něco stalo, ho přitáhl za ruku a pomohl mu na břeh. Takže určitě neplavat třeba sto metrů od břehu.

Na jaká další úskalí byste upozornil?
Hlavní je nepřehánět. Poznáte to ve velmi studené vodě podle toho, že se vám začnou odkrvovat periferní části těla, to znamená uši, konečky prstů, rty. Při zimním plavání odchází nejvíce tepla z těla hlavou, která je nad vodou. Zní to nelogicky, ale je to tak. Proto je velmi dobré si pořídit plaveckou čepici na zimní plavání. Není to ta klasická plavecká čepice ze silikonu, která je určená do bazénu, ale je vyrobená z neoprenu. Tloušťka je dva až pět milimetrů, výborně tepelně izoluje a pobyt ve vodě se pak naprosto odlišuje v tom, že vydržíte víc a necítíte diskomfort. Při zimním plavání také platí pravidlo neponořovat hlavu do vody, pokud to nevyžaduje způsob závodního plavání.

Jak ovlivnil zimní plavání koronavirus?
Tady u nás v Zábřehu funguje klub zimního plavání, máme tady partu, která pořád chodí plavat a snažíme se udržet v kondici, ovšem kvůli koronavirovým omezením se letos nekonaly žádné závody v zimním plavání.

Sezona je tím pádem asi odpískaná…
Je odpískaná, protože každá zimní sezona začíná už v říjnu, kdy se proplavává řeka Punkva, která má trvale – v zimě i v létě – teplotu kolem sedmi až osmi stupňů Celsia. To jsou první závody, které otvírají sezonu. Pak bývaly každou sobotu až do dubna závody, ovšem ty jsou teď z epidemiologických důvodů zakázané a je velmi těžké předpokládat, že by se do závěru sezony situace změnila.

Vlastníte plaveckou školu a nabízíte i kurzy zimního plavání. Najdou se zájemci o tento druh sportu?
Zájemci jsou, ale horší je to právě vzhledem k epidemiologické situaci. Lidé mají strach, že někde chytí virus. Vliv mají i další koronavirová opatření, protože vzít jednoho člověka a jet s ním někam, kde potom na dvacet třicet vteřin vleze do vody, je náročné časově i finančně. Je to efektivní jenom tehdy, pokud naložíte do auta dva nebo tři takové zájemce, ale to bohužel současná situace neumožňuje.

Další texty k otužování a zdravému životnímu stylu najdete ZDE