Spravedlivě, rozumně a s láskou zde panuje královna Polární Hvězda. Obdaruje vždy všechny obyvatele tamější vesničky nejen svým úsměvem, ale i maličkostmi, jež si tito pilní pozemšťané zaslouží svou prací. Malému Honzíkovi darovala holoubě, aby se o něj staral – za jeho úsměv. Popeláři věnovala zlatou metličku za to, že udržuje vesnici v čistém stavu. S dětmi se vrátil do svého dětství a postavil s nimi tři velké sněhuláky, kteří tuto vísku hlídají místo strážníčků. A Vašek dostal psí spřežení, protože je to velký sportovec a rád zdolává rekordy.

Právě jednoho zimního dne, kdy bylo nejchladněji za poslední dobu, se zúčastnil Vašek závodů s psím spřežením. Táhli ho tři pejsci stejně jako ostatní závodníky. Závod byl zahájen v jedenáct hodin. Na startovní čáře bylo dalších patnáct nadšenců tohoto sportu. Všichni se sešli již při prezentaci na hlavním náměstí, kde zaplatili pouze tři eura a dostali za to startovní číslo spolu s pár drobnostmi v tašce. Mezi vším nechyběla ani pozvánka na další závody, které se uskuteční za dva měsíce v nedalekém městečku.

Největším lenochem je ježek Bodlinka.
Pohádky květinové víly – kapitola 3. Učitelská pohádka

Závodníci stojí na startovní čáře pár minut před jedenáctou. Rovnají se jeden vedle druhého. Vašek stojí mezi prvními. V jedenáct je závod zahájen. Vašek se drží v popředí na třetím místě, ale po první zatáčce je první. Obhájí i letos vítězství z předchozích let? Po pár metrech přichází další komplikovaná zatáčka, ale zvládá ji jako nic. Drží se pořád na první příčce. Jenomže co se nestane. Třetí zatáčka je z nich nejprudší. Tady nastává pro všechny závodníky kámen úrazu. Vašek s ní nikdy neměl jako jeden z mála problémy. Avšak tento závod bylo vše jinak. Když vjel do zatáčky, vhodil mu lišák Rudolf pod sáňky klacek. Byl malý, nikdo si ničeho nevšiml. Dokonce Vašek lišáka neviděl, pouze cítil, že vjel na něco, co ho odmrštilo z tratě na okraj cesty. Cítil, že má něco s kolenem. Moc ho bolelo, ale vstal a dal pokyn psům, aby pokračovali v závodu. Ať už by dopadl jakkoliv, chtěl ho odjet až do konce.

Ačkoliv upadl, zanedlouho se dostal na pátou pozici. Několik závodníků ho předjelo, avšak mnoho rovněž nezvládlo třetí nejprudší zatáčku. Pozici si udržoval, a pak začal i zkušené závodníky opět předjíždět. Bylo vidět, že je Vašek profesionál. Navíc bojoval také s poraněným kolenem. Opravdu se mu to daří. Po pár metrech se dostává na třetí příčku. Ve tváři je napjatý, neboť noha bolí jako hrom. Dotahuje i další a ocitá se opět na prvním místě. Do konce zbývá už jen pět set metrů. Žádnému ze soupeřů se už nepodaří jej dohnat. Vašek vítězí i přes všechny svízele, které se mu během závodu přihodily a obhajuje tak prvenství i z předchozích ročníků závodů. Věci, které se zdají být na první pohled zcela jasné, mohou dopadnout úplně jinak.

Panda Eliška je známá tím, že ráda experimentuje.
Pohádky květinové víly – kapitola 4. - Cukrárna pandy Elišky

Po dojetí všech účastníků do konce, probíhá vyhlášení vítězů. Na třetím a druhém místě se umístili dva Vaškovi mladší přátelé. Léta zkušeností však pomohla rozpoznat vítěze, kterému tečou slzy dojetí. Po vyhlášení zasedají všichni soutěžící k bohatému stolu a vychutnávají si pravý guláš. Domů doráží Vašek příjemně unavený, ale zároveň spokojený. Už teď se těší na další ročník.

A jak dopadl lišák Rudolf? Připletl se během závodů do rvačky, takže byl i s ostatními narušovateli klidu a míru vyveden z celé říše. Ačkoliv ho nikdo nepřistihl při onom podrazu, kterého se dopustil na Vaškovi, byl nakonec řádně potrestán.

Je to okouzlující vesnice, v níž žijí jen výjimeční lidé. A jak se do ní dostaneme? Na to musíte přijít vy sami. Touto záhadou je moje vypravování u konce.

Autor: Jitka Ježková

V příštím díle se dozvíte, jak mohlo nedorozumění zničit lásku zaječího sprintera Pavla a zaječí bruslařky Judity. Pohádku si s dětmi na našem webu můžete číst zase zítra!

Kouzelné pohádky ze světa Květinového ráje, jeho okolí i obyvatel, nám zaslala paní Jitka Ježková. Vyprávět vám je bude květinová víla Liliana.