S přeměnou dvorku, na němž původně sázeli různé druhy plodin, začal Martin Bucňák na konci února roku 2020. Nápadů měl v hlavě spoustu a navíc rád brouzdá a inspiruje se v aplikaci Pinterest, kde podle něj můžete vidět roztodivné kousky. Na rozloze úctyhodných 220 m² za více než tři roky vybudoval dílnu, zahradní domek, udírnu, gril, bazén, toaletu, kvelbený vstup do zbytku humen i samotné posezení o rozměru dvanáct krát čtyři metry.

Pokud si netroufáte na nic složitého, zkuste začít sezením z palet:

Zdroj: Youtube

Z plánu zůstaly jen půdorysy

„Rozhodli jsme se s mou tehdejší přítelkyní, že bychom mohli udělat nějaké posezení, abychom měli venku kde trávit volný čas. Namalovali jsme si zhruba plán a pustil jsem se do díla. Z původního plánu ale zůstaly jen půdorysy, protože v průběhu výstavby přicházely pořád změny,“ říká Martin Bucňák, který není ve stavařině žádným nováčkem. Pracoval totiž patnáct let u stavební firmy, která se zabývala výstavbou kvelbených sklepů.

Každý biotop je jedinečný, Martin vytváří jak přírodní, tak i koupací jezera se slanou vodou, různých velikosti či tvarů
Martinova zahradní jezírka budí údiv. Prozradil, jak je staví a čím vynikají

„Posezení doma jsem dělal jen svépomocí. Žádný řemeslník ani firma mi s tím nepomáhali. Jediní lidé, kteří přiložili ruce k dílu, byli moje maminka, za což ji velmi děkuji, a bývalá přítelkyně. Ta se odvážila z těch cihel dokonce i stavět, protože je projektantka a chtěla si stavařinu vyzkoušet i reálně. Obrovské poděkování patří taky mému kamarádovi Ondrovi Trebulovi, který mi pomohl s navážením všeho stavebního materiálu, protože nemám na humna přístup pro techniku. Skoro všechno jsme tak vozili na stavebních kolečkách,“ vzpomíná Martin Bucňák.

Cihly na jih Moravy patří

Cihlový design zvolil, protože se mu moc líbí a na jižní Moravu určitě patří. Každou cihlu vzal Martin Bucňák do rukou několikrát, a zatím jich prý použil zhruba osmnáct tisíc. To je pořádná hromada. Většinu z nich přitom sehnal přes inzertní portály a velkou část získal zdarma za zbourání stodoly a odvoz.

Nikdy nezalévejte rajčata shora. Voda by nedopadla do půdy, kde je potřebná, ale zůstala by na listech.
Chyby kazí úrodu. Jak zalévat rajčata, aby neuschla ani je nenapadla plíseň

„Musím říct, že na závažný problém jsem nenarazil. Všechny obtíže byly řešitelné, a když ne hned, tak se to vymyslelo u pohárku dobrého vínka,“ říká s úsměvem bodrý jihomoravák. Jediné, z čeho prý měl obavy, byly točité sloupy, kde byl hodně složitý výpočet.

„Musíte tam sčítat, násobit a dělit spoustu rozměrů. Ale nakonec se to podařilo a samotná výstavba sloupů byla opravdu jednoduchá, i když se to nezdá,“ říká Martin Bucňák. Na sloupy si svařil dva přípravky, které otáčel a do nichž usazoval cihly. Pak už to šlo jako po másle.


Nahrává se anketa ...

Něco by dnes už udělal jinak

„Pár věcí bych dnes udělal jinak. Třeba bazén mohl být v hnědém plastu a ne modrý, a přitom jsem tu možnost měl. Opravdu mě to štve, protože dnes je to tam jako pěst na oko. Ale třeba to bude lepší, až ho obložím do kamene, což mám ještě v plánu,“ přemýšlí Martin Bucňák.

„Další věcí je, že celá stavba mohla být otočená na šířku pozemku, v tom případě by byl bazén schovaný za dílnou a při prvním pohledu by byla vidět jenom stavba. Ale jinak bych nic neměnil,“ tvrdí šikovný stavitel.

Karbina, firnajs nebo kocour..... Papoušek, cólštok a rochně. Hantýrka řemeslníků je květnatý jazyk, kterému ne každý porozumí.
KVÍZ: Krajcmajzl a srdcovka. Vyznáte se v zednické hantýrce?

Jak říká, je moc rád, že do tohoto náročného projektu šel a už se těší, až to bude hotové. „Budu si to jenom užívat a udělám kolaudační party, kam pozvu všechny přátele, kteří mi pomáhali i fandili. I za to jim patří mé obrovské díky.“

Martin Bucňák má podle svých slov ještě hodně práce před sebou. S úsměvem říká, že neví, co má právě nyní dodělávat jako první…