Když dobrou zprávu od statistiků začneme zkoumat podrobněji, zjistíme, že průměrný Čech vlastní 341 tisíc korun čistého. Ze statistiky není patrné, kolik lidí u nás pohlíží se závistí na průměrného Čecha a kolik je těch, co si užívají bohatství nadprůměrného. Protože ale nepatříme k zemím, kde jsou nejvíce rozevřené nůžky mezi bohatými a chudými, nebude to u nás ani s těmi podprůměrně bohatými až tak zlé.

Komu jsou proti mysli dobré statistiky, podle kterých bohatneme, a upřednostňuje zprávy špatné, nejspíše si najde čísla o tom, jak v dnešním globálně propojeném světě bohatnou bohatí a chudnou chudí, ať už žijí kdekoli. To ale neznamená, že je jedno kde člověk žije. Někde je na rozdíl od nás nepříjemné vedro, zima, sucho, tma anebo válka. Peníze nejsou všechno. Pokud příští rok na žebříčku klesneme, přežijeme to. Na statistikách je skvělé právě to, co nás na nich štve: Nejsou o nás, nýbrž o průměrném občanovi, kterého nikdo nepotkal, neboť neexistuje.