Bezprostředně po vítězství brexitu je patrné, jak černé scénáře sloužily pouze k zastrašení nespokojených britských občanů. Vesměs se nenaplní, protože Evropa i Británie budou přirozeně hledat způsob výhodné spolupráce. Podobně se ukáže, že i stoupenci odchodu přeháněli a že si neoškliví nás, Evropany, nýbrž byrokracii, která se za Evropu vydává. K mainstreamové mantře, že jsme ohrožení populismem, je potřeba říct, že aktuálně je větší hrozbou elitářství. Brexit je důsledkem znechucení voličů namyšlenými
a neschopnými elitami.

Od politiků v těchto dnech slyšíme mnoho rozumného. Rozpomínají se, že EU vznikla kvůli míru, že jejím smyslem není jednotlivé členy dirigovat, nýbrž sjednocovat, anebo že EU je velká idea, nikoli pouze velký trh. Důležité ale nejsou řeči, nýbrž konkrétní kroky, jak učinit EU pro Evropany opět atraktivní 
a užitečnou či bezpečnou. Lídři Německa a Francie se nedávno nechali slyšet, že je třeba „více Evropy". Ve skutečnosti je třeba Evropu více přiblížit, anebo dokonce vrátit Evropanům tam, kde žijí, tedy do jednotlivých zemí, regionů. Čtyřiadvacátý červen nebyl černým dnem pro Evropany, ale pro elitáře. Doufejme.