Den Ivana Hoffmana: Černá práce
Středně staří jeleni touto dobou shazují paroží. Činí tak v ústraní, málokdo se může pochlubit, že to viděl na vlastní oči. Nemáme nicméně důvod pochybovat, že se tak děje, neboť za tuto informaci ručí myslivci, a ti nemají žádný důvod nás uvádět v omyl.
Podobně věříme prezidentce Asociace poskytovatelů personálních služeb, když tvrdí, že u nás nelegálně pracuje 100 tisíc cizinců. Šance, že se s nimi potkáme, je pravda o něco vyšší, než že potkáme středně starého jelena shazujícího paroží.
Jiná věc je, jak s informací o práci na černo naložit. Pronásledovat ji? Anebo legalizovat? Cizinci zaměstnaní u nás na černo jsou vykořisťováni, což je minimálně ostuda, spíše ale je to od zaměstnavatelů hyenizmus. Pokud jde o legálně zaměstnané cizince, dovídáme se od výše zmíněné prezidentky, že například proces získávání pracovních víz z Ukrajiny je „plně pod kontrolou mafie." Vykořisťováno je tedy u nás i dalších 100 tisíc cizinců, jejichž zaměstnání zprostředkují různí mafiáni.
Stát má tři možnosti, jak se zachovat. Drakonicky trestat zaměstnávání na černo a tím chránit vykořisťované cizince. Zásadně zjednodušit proces získávání pracovních povolení a zjednodušit zaměstnavatelům získat levnou pracovní sílu, čili zjednodušit jim vykořisťování. Třetí možnost je nedělat nic, nechat to na trh, jenž není zatížen morálními dilematy a vykořisťování neřeší.
Včerejší komentář: Zpět do práce