Vypadá to jako dobrý nápad, ale neřeší situaci těch cizinců, kteří jsou zadluženi u zprostředkovatelských mafií. A tak pokud jde ministerstvu o prevenci kriminality a snížení rizika nepřátelského chování většinové společnosti vůči cizincům, ať jen čile přemýšlí dál. Třeba i o námětu nabídnout cizincům rekvalifikaci. Navzdory krizi je totiž stále ještě řada pracovních činností, do kterých se našinci nepohrnou.

Na obranu cizinců, kteří už u nás udělali mnoho užitečné špatně placené práce, se obecně hodí říct, že jsme jim teď vnouzi dlužni pomoc. Vnitro ať koumá, jak zatočit s mafiánskými zprostředkovateli. Ti jsou nebezpeční. A pak: není pikantní, že stát přijímá opatření proti budoucím zlodějům, kteří prý začnou krást a podvádět až skončí na dlažbě, zatímco řadě velkozlodějů, kteří mají na svědomí krizi a sní spojené propouštění, míní vlády velkoryse pomáhat? Dodnes není vůle pojmenovat systémovou příčinu potíží, ve kterých se lidé, co se živí prací, octli společně, ať už jsou cizí či domácí.

Vykázat cizince bez milosti domů je technicky možné. Bezpečnost ovšem taková globální deportace zajistí sotva. Nezaměstnanými, co skončí na šikmé ploše, budou také našinci. Nás, místní, pak na rozdíl od cizinců není kam vrátit Je to podezřelé. Co když politikům xenofobie není proti mysli? Co když si pragmaticky říkají: „Mají-li naštvaní občané na někom ventilovat agresi, ať jsou jejím terčem raději cizinci, než aby se obrátili proti vrchnosti?!“