Přírodní les se sám od sebe obnovuje lépe, než je člověk schopen obnovit les hospodářský. Potíž s přírodou ale je, že nikam nespěchá. Dává si na čas a člověk, respektive lesník na to nemá nervy. Názor, že s kůrovcem je třeba bojovat, má mimochodem silnou politickou podporu. Tomu, že si příroda s kůrovcem poradí i bez člověka, nevěří například prezident republiky.

Velká otázka, zda člověk lesu prospívá, anebo škodí, se řeší i u invazivních dřevin. Emoce vzbuzují především dub červený americký, jedle douglaska a akát. Lesníci si je oblíbili díky rychlému růstu či absenci škůdců, ale zastánci původního českého lesa předpovídají, že tito vetřelci se u nás budou rozpínat a v budoucnu způsobí obrovské škody.

 Americký dub například nadměrnou kyselostí spadaných listů zamezuje růstu ostatních dřevin a rostlin. U americké jedle douglasky, která je odolná vůči českému kůrovci, je zas prý jen otázkou času, kdy za ní z Ameriky dorazí kůrovec americký. Podle nejčernějšího scénáře vědců mohu invazivní druhy, šířící se v oslabených lesích, v kombinaci s kůrovcem a suchem skomírající český les dorazit.

Ochránit les před člověkem se nejspíše nepodaří. Je ale úlevné vědět, že když zde jednou nebude člověka, les se přirozeně obnoví do původního stavu.