Na Miloše Formana se pak bude vzpomínat jako na oscarového režiséra, který zanechal důležitou stopu v kinematografii světové. Příběhy, které překládal do filmové řeči, jsou každý odjinud, nicméně všechny k sobě patří tím, že to podstatné se u Formana neodehrává v prvním plánu. Formanovo vyprávění není konstatováním něčeho, co má začátek a konec. Film od Formana je znepokojivým poselstvím, které si z kina odnášíme v hlavě jako domácí úkol, který máme řešit.

Forman patří k umělcům, ke kterým byl osud milosrdný. Tedy v tom smyslu, že dostal šanci říct, co měl na srdci. Zůstává po něm uzavřené dílo, filmy, které i po letech stále fungují. Miloš Forman se navíc dožil věku, ve kterém se o tom mohl z odstupu ujistit. Měl vzácnou jistotu, že zde zůstane, protože filmy, které režíroval, spolehlivě odolávají času.

Na Miloše Formana se v těchto dnech nevzpomíná pouze jako na geniálního režiséra a velkého umělce, který inspiroval a posunoval hranice. Kolegové režiséři, kameramani, herci mluví o skutečném muži, skvělém člověku. Miloš Forman zjevně zanechal důležitou stopu i v mnoha lidských srdcích.