Je dobré, že součástí inaugurace je ústavou předepsaný slib. Jedná se o text jedinečný jak svým obsahem, tak i údernou stručností. Je skutečně těžké k tomu slibu něco zásadního připojit. Pokud v budoucnu napadne některého našeho prezidenta zúžit inaugurační projev právě jen na recitaci předepsaného slibu, neudělá chybu.

Pozoruhodné na inauguraci prezidenta republiky pak bylo vystoupení předsedy sněmovny Radka Vondráčka v samém závěru společné schůze obou komor parlamentu. Pan Vondráček státnicky plédoval za demokracii, nezapomněl na sté výročí republiky a masarykovskou tradici. Svou vlídnou dikcí a skromným, důstojným projevem poněkud zastínil dlouhou žoviální řeč svého předřečníka. Snad mu to bude odpuštěno.

Věštit z inauguračního projevu prezidenta, jak bude jeho druhé volební období vypadat, sice nelze, ale z dojmu, který prezident zanechal, se zdá, že půjde o prezidentství nevýrazné. Miloš Zeman působí předvídatelně, čitelně. Bude slabším prezidentem než dosud a nebude to on, kdo bude určovat politickou agendu. Vlastně to i přiznal, když za svou prioritu označil setkávání se s lidmi. Bude-li chtít stihnout dalších 4000 mítinků s občany, na politiku už mu nezbude čas.