Jenomže jen co loď Aquarius vyloží zachráněné pasažéry ve Valencii, pospíší k Libyi nalodit další. Stejně tak loď Sea Watch. A je pouze otázkou času, kdy i ve Valencii lidem dojde trpělivost.

Migrace ukazuje, že EU není projekt do nepohody. Jde-li do tuhého, místo pomoci se udělují hraběcí rady. Je to případ Řecka, zemí na balkánské migrační trase a nově Itálie, kde už je nelegálních migrantů na půl milionu. Z Bruselu, z OSN a od humanitárních organizací všichni už 5 let slyší, že hlavní je zachraňovat životy, ostatní že počká. A tak to i je: Už pět let se čeká, zda někoho napadne řešení, anebo zda třeba migranty migrace nepřestane bavit.

Převažuje názor, že než migranty komplikovaně integrovat v Evropě, je lepší jim preventivně pomoci tam, kde jsou doma. Potíž je v tom, že rozvojová pomoc vychází ze zištné premisy, že z pomoci má mít prospěch dárce. Pomáhá se v zemích, kde má dárce ekonomické zájmy, a způsobem, který generuje budoucí zisk. Měli bychom od politiků chtít, aby zcela konkrétně popsali, co naším jménem dělají pro to, aby migranti nemigrovali. V praxi totiž nedělají nic.