Nápadem zbourat most přes Vltavu a na jeho místě postavit nový se Praha zviditelní všude, kde se nestaví, protože na to nejsou peníze. Lidé si řeknou, že na tom Pražané asi nebudou špatně, když si mohou dovolit most na místě již existujícího mostu, který je omrzel. Existuje pro to slangový výraz „rozežranost“.

Symbolické je, že politické souznění ANO a ČSSD ohledně demolice Libeňského mostu sledujeme v době, kdy tyto dvě party dávají dohromady celorepublikovou koalici. Asi je naivní od nich očekávat chuť něco opravovat. Počítejme spíše s jejich progresivním přístupem: S demolicí, která otevírá cestu budování. Možná se i mosty mezi lidmi boří proto, aby se mohly budovat nové, lepší. Anebo stejné, ale nové?