Proto studentům připadá logické zakázat prodej útočných zbraní, velkokapacitních zásobníků anebo zpřísnit prověrky lidí kupujících zbraně.

Politici ovšem hlas studentů určitě nevyslyší. V masakrech způsobených zbraněmi vidí skvělou příležitost podpořit jejich další prodej. Není emotivnější reklamy na sebeobranu, než jsou postřílení školáci.

Mohutnost demonstrací, údajně největších od dob války ve Vietnamu, vybízí k naději, že přichází generace lepších Američanů, kteří odmítnou tradiční kulturu násilí. Stejně tak je ale možné, že je pouze otázkou času, kdy studentům z Parklandu, kteří vlivnou Národní střeleckou asociaci považují za teroristickou organizaci, dojde, že boj proti zbraním je marný. V zemi, kde je držení zbraně součástí národní identity, nepatří budoucnost občanům odzbrojeným, ale těm s útočnými puškami a velkokapacitními zásobníky.