O platech politiků nerozhodují občané, nýbrž sami politici. Soudě podle toho, kolik berou, mají o své užitečnosti vysoké mínění. Obecně se jim ovšem nedaří přesvědčit o své užitečnosti voliče, a proto se ti soudnější z politiků snaží odezírat lidem ze rtů, co si ještě mohou dovolit.

Není to žádná věda. Daňový poplatník by samozřejmě od zastupitelů uvítal za méně peněz více muziky. Zvyšování platů jde špatně dohromady s tím, jak se politici prezentují. Připlácet si za nekonstruktivní hašteření, vzájemné osočování a nekoncepční zákonodárnou improvizaci působí od poslanců jako špatný vtip.

U poslaneckých platů nestojí otázka o kolik, nýbrž za co. Výška platu by se neměla odvíjet od průměrné mzdy, nýbrž od spokojenosti klientů – občanů, pro které politici pracují. Kdyby kritériem pro výši odměny byla důvěryhodnost parlamentu a vlády, nepochybně bychom byli obratem svědky dělné atmosféry, korektní prezentace a profesionálně odvedené práce!

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.