Zatímco v Rusku zřejmě o oněch osmi statečných ví jen málokdo, pro nás zmíněný projev solidarity potrestaný vězením, vyhnanstvím, či pobytem v pracovních táborech a psychiatrických léčebnách hodně znamenal. A znamená dodnes, i když se svět za těch padesát let změnil k nepoznání.

Na transparentu, který na několik minut rozvinuli mladí Rusové s československou vlajkou, stálo: „Za naši i vaši svobodu.“ Neoklamala je masivní propaganda, která okupaci líčila jako akt bratrské pomoci. A věděli, že i když svým protestem nic nezmění, má smysl se ozvat, neboť jde o princip.

Okupace Československa nebyla pouze mezinárodním zločinem. Byla rovněž obrovskou politickou chybou. Místo toho, aby se Kreml pražským jarem inspiroval, rozhodl se ho potlačit. Ztráta kreditu, kterou tím utrpěli komunisté ve světě, byla trvalá a socialismus, který Rusové v roce 68 přijeli do Prahy „zachraňovat“ v tancích, nakonec nezachránili ani u sebe doma. Vinou komunisty Brežněva se už třicet let všude buduje kapitalismus.

Žádná oběť, učiněná ve jménu svobody, není zbytečná. Svoboda je v ohrožení v každém režimu, takže obhájci svobody jsou univerzálními hrdiny. Brát se za svobodu je třeba stále. I teď a tady.