Zaručený způsob, jak mít vliv na agendu, o které se jedná, je vyhrát volby. Poražené strany svedou v parlamentu zdržovat, překážet, obstruovat, ale jsou bezmocné, pokud jde o prosazení vlastní agendy. Vlastně jsou to voliči, kteří volbou zastupitelů určují, co je důležité, a co nestojí za řeč.

Poslanců, kteří mají potřebu plísnit prezidenta, je ve sněmovně menšina, a tak to k jejich nelibosti i zůstane. Neúspěšné pokusy o svolání mimořádných schůzí sněmovny určitě nezvyšují prestiž marginálních stran, které tím jenom upozorňují veřejnost na to, že na politiku mají zanedbatelný vliv.

Pokud jde o názor občanů na to, zda si naši chemici vyrobili, či nevyrobili látku, kterou zkoumali, Poslanecká sněmovna nemá šanci veřejné mínění příliš ovlivnit. Je totiž jasné, že politici nehledají pravdu, nýbrž demonstrují solidaritu s Británií.

Na prezidenta se nezlobí, že nepřímo ocenil naše chemiky. Zlobí se, že jim kazí prezentaci, kdy se protiruskou rétorikou snaží udělat dojem na spojence. Miloš Zeman ovšem vyvažuje západní orientaci vlád svou vstřícností k Rusku a Číně schválně.