O obou referendech, katalánském i kurdském, se ve světě referuje jako o referendech nepovolených, odporujících platným zákonům. Myslí se tím, že si Katalánci, resp. Kurdové, nemohou odhlasovat, že jsou Katalánci, resp. Kurdové, když Španělé či Iráčané uzákonili, že si to odhlasovat nesmějí.

Je zajímavé, že svět přehlédl skutečnost, že Kurdové i Katalánci demokraticky rozhodli, že na ně irácké a španělské zákony neplatí. Aby svět uznal Katalánsko coby nezávislý stát, zjevně nepostačí, že si Katalánci nezávislý stát demokraticky odhlasovali. Předpokládá se, že chtějí-li mít svůj vlastní stát doopravdy, pak si ho po staru vybojují se zbraní v ruce. Evropa doufá, že až tak moc svůj stát Katalánci nechtějí a že raději zůstanou Španěly, než by se nechali Španěly ve jménu zákona, tedy ve jménu demokracie, vyvraždit.