A včera už média citovala Rudyho Giulianiho, podle kterého je na čase rok trvající vyšetřování ukončit, neboť po shromáždění 1,4 milionu dokumentů nemá FBI nic, co by umožnilo předvolat prezidenta k výslechu.

Jako v Americe o Donaldu Trumpovi, psalo se u nás jako o politické mrtvole o Andreji Babišovi. Kauza Čapího hnízda se prezentovala jako dotační podvod, kvůli kterému Babiš čelí trestnímu stíhání. Smyčka se utěšeně stahovala, až najednou čteme, že podle státního zástupce nemusí být závěr policie o Babišově vině hodnověrný ani konečný. Pravděpodobnost, že bude Andrej Babiš souzen, natož odsouzen, se prudce snížila, naopak to vypadá, že trestní stíhání bude kvůli amatérskému postupu policie zastaveno.

Mediální kauzy, ve kterých se stokrát opakuje „vážné podezření“, které se nakonec neprokáže, nepůsobí na veřejnost dobře. Lidé se pozastavují nad tím, proč vlastně média dělala účet bez hostinského, nerespektovala presumpci neviny a dobrovolně si naběhla na vidle. Kampaně, u kterých je přání otcem myšlenky, jsou kontraproduktivní. Trump či Babiš z nich nakonec nezaslouženě profitují coby oběti a lidé jsou naštvaní na média, jež je vodila za nos.