Výjimečným novinářem učinila Petránka schopnost dobrat se aktuálních informací z celého světa a prakticky on-line je dávat do souvislostí. 

S Petránkem jsme hleděli nejen do minulosti či budoucnosti, ale také za roh a pod pokličku. Bylo nám s ním jasné, že dva a dva jsou čtyři, přičemž jsme to byli my, kdo se dobral výsledku. S Petránkem jsme neměli pocit, že nám vnucuje svůj názor, že někomu straní, anebo dokonce za někoho propagandisticky lobbuje. Byli jsme mu vděčni, že nás provází neznámým terénem, džunglí či bludištěm a upozorňuje na to, co stojí za pozornost a co bychom neměli přehlédnout.

Vedle novinářské profesionality byla na Petránkovi cenná jeho statečnost, charakter a vkus. Bez těchto předností by se nestal rozhlasovou legendou, mužem, který v srpnu 68 komentoval okupaci ze sklepa obsazeného rozhlasu. Nestal by se ale ani oponentem hlavního proudu, kterému se v posledních letech naslouchalo, když říkal nahlas i to, co se zrovna politicky nehodilo či nenosilo.

Svět po Petránkovi bude méně přehledný, hůř srozumitelný. Pokud se ale budeme snažit představit si, jak by ho popsal Honza Petránek, třeba nám napoví z novinářského nebe, kam právě zamířil.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.