Tillerson do diplomacie přišel z ropného byznysu, zatímco Pompeo do politiky přišel z armády. Nabízí se vysvětlení, že místo manažera, který vyjednává, svěřuje Tump zahraniční vztahy vojákovi, který rozkazuje.

Ve svém nejbližším okolí už ale Donald Trump vyměnil kromě svých dětí a manželky snad každého a většina z těch změn valnou politickou logiku neměla. Spíše to vypadá tak, že Trump s nikým dlouho nevydrží, respektive je těžké vydržet s ním. Možná tedy vůbec nejde o ostré postoje, které v minulosti Pompeo zaujal k Rusku či Íránu, ale pouze o to, že tento rázný konzervativní chlapík udělal na Donalda Trumpa dojem, zatímco Tillerson už ho omrzel.

Politika je profese, ve které je každý nahraditelný. Dobrý manažer se ale pozná podle toho, že se obklopuje lidmi, které měnit nemusí. Navíc existují příklady, kdy prosperita zemí jde ruku v ruce s personální kontinuitou. Německo nevidí důvod měnit schopnou kancléřku. I Číňané a Rusové vědí, proč neměnit své  prezidenty.

Trump by neprohloupil, kdyby se opíral o vítězný tým, který se, jak známo, nemění, kdyby nepřepřahal do kopce a kdyby se chytře obklopoval schopnějšími lidmi, než je on sám. Třeba aby dohlédli, že nevyhodí sám sebe.