Bezprostředně po volebním fiasku se Matěj Stropnický nechal slyšet, že Zelení byli neúderní, nejednoznační, nebylo je slyšet. Současně dle něj Zelení říkali i věci, na které lidé nejsou zvyklí a slyšet je nechtějí.

Když si nyní Zelení za předsedou zvolili biologa a starostu Prahy 4 Petra Štěpánka, svědčí to o jejich rozhodnutí stát se stranou, jejíž prioritou nebude zelený byznys či zelená demokracie, ale péče o zelené prostředí. Když se politické straně stane, že místo řešení problémů, kterými žijí občané, zabředne do řešení problémů, které má sama se sebou, nejrozumnější je restart, tedy návrat k tomu, kvůli čemu strana původně vznikla.

Zelené hnutí bylo reakcí na průmyslem zničené životní prostředí. Volební úspěchy zelených stran přiměly strany konzervativní i liberální, aby se polepšily a částečně zezelenaly. Když se podařilo snížit exhalace, vyčistit řeky, rekultivovat vydrancovaná území, Zelení si začali hledat nová témata. V nich už ale nebyli původní ani zajímaví. Navíc se najednou ukazuje, že bez zelené konkurenční strany se vytrácí zeleň i z programů konzervativců a liberálů. Rozhodnutí Zelených zvolit si zeleného předsedu je rozumné. Petr Štěpánek je zelená volba.