Jsou politici, kteří nezájmem médií trpí, ale Petr Nečas k nim určitě patřit nebude. Naopak si ten nezájem může užívat, neboť neměl šanci, že by se o něm mohlo psát hezky. To až Nečasovo překvapivé oznámení, že s politikou končí, přimělo některé komentátory loučit se s ním ve smířlivém tónu. Někdo Nečasovi předpovídá, že se na něj bude vzpomínat jako na odborníka a slušňáka mezi diletanty a mafiány, neboť prý před ním bylo a po něm bude hůř. Pravděpodobnější ovšem je, že se na Petra Nečase rychle zapomene. Budování kapitalizmu velmi pravděpodobně voliči svěří sociálním demokratům, komunistům a novým hnutím, stranám a uskupením, které nahradí trosky, co zbyly z pravice.

Odejít je to nejrozumnější, co se dá udělat, když nelze zůstat. Tento realismus je třeba u končícího premiéra ocenit. A popřát mu štěstí, které určitě bude potřebovat. Visí nad ním Damoklův meč běžícího stíhání politické korupce. A hrozí mu, že se o něj ODS odměnou za rezignaci „postará" nějakou trafikou. Takový deal by měl se vší rozhodností odmítnout, a raději se dát někde v ústraní do pořádku.