Bylo by milé, kdyby jako první uspěla evropská iniciativa českého senátora Petra Šilara „Jen jeden čas". Předně by to byla oslava zdravého rozumu, neboť časem se bez jakéhokoli užitku hloupě šibuje z pouhé setrvačnosti. Také by to ale byla reklama na kreativní české evropanství.

Důvodů, proč Evropu budovat a tedy i ovlivňovat a napravovat zdola, je několik. Předně se tím do Evropy, sešněrované byrokraty může vracet demokratický duch. Evropané pak mají důvod pečovat zdola o vzájemné přátelství, neboť shora jim od politiků hrozí, že je tito proti sobě rozeštvou. A pak je zde ryze praktická zkušenost, že globální problémy vyžadují globální řešení. To je i případ nešvaru s posunováním času, který těžko lze vymýtit lokálně.

Občanský dialog napříč Evropou má ale význam i v případech, kdy se nakonec na některé iniciativě neshodneme. Podstatné je společně přemýšlet, naslouchat si, vzájemně se inspirovat. V době, kdy moderní způsoby manipulace činí občany snáze ovladatelnými, než byli kdysi ovladatelní násilím, je třeba myslet na sebeobranu. U člověka je nejpřirozenějším aktem sebeobrany používání mozku. Je čas se vracet k myšlení kritickému, nebýt nikomu za hlupáky. Máme v tom spojence, neboť všude v Evropě se začíná myslet zdola.