Dnes není obvyklé borůvky sbírat, když je možné si je koupit. Lidé se bojí lesa kvůli klíšťatům, a při sběru bolí záda! Koho dřina a klíšťata neodradí, jsou lidé, kteří na intenzivním sběru borůvek vydělávají.

Dnes je typickým sběračem v českém pohraničí nezaměstnaný Polák na podpoře, od kterého borůvky přes prostředníky kupuje jakási skandinávská firma na výrobu barviv.

Naši ochránci borůvek jsou rozmrzelí, že nejvyšší pokuta za poškozování rostlin drastickým sběrem činí pouze deset tisíc korun. Ve srovnání s trestem, který může potkat člověka, který se pokusí natrhané borůvky prodat u silnice, je těch 10 tisíc skutečně pro legraci.

Bez speciálního povolení živnostenského úřadu riskuje prodejce pokutu 500 tisíc korun. Sečteno podtrženo: Borůvka se z oblíbeného ovoce stává průmyslovou komoditou.

Jak ti Skandinávci dokázali uplatit tvůrce českého živnostenského zákona, aby o své barvivo zbytečně nepřicházeli u české silnice?! S borůvkami se nejspíše zvolna loučíme, i když je nepochybně budeme i nadále vídat na obalech různých jogurtů a zmrzlin.

Ty už ale mají s borůvkou společnou právě jen tu fotku a možná ještě nějaké skandinávské barvivo… Totéž v červeném platí pro rybíz. Ještě před třiceti lety měla úroda z nějakých čtyřiceti keřů rybízu hodnotu roční spotřeby elektřiny venkovského rodinného domu.

Dnes už se ve stejné vsi nevykupuje. Zanikla poptávka a už nevznikne nabídka: Kde rostl červený rybíz, stojí dnes modré plastové bazény.