Pak přišlo zjištění, o kolik kvůli dotovaným biopalivům zdražují potraviny. Světová banka k tomu spočítala, kolik lidí v rozvojovém světě na to zdražení potravin doplatí prázdným žaludkem: 100 miliónů! A teď se navíc ukazuje, že 10% zemědělské půdy v Evropě bude rozoráno kvůli poptávce po biopalivech a na těch deseti procentech že budou zmasakrováni zbylí ptáci, ještěrky či broučci.

Komu za to všechno poděkovat? Klidně sami sobě: Příčinou je totiž naše víra, že na problémech, které si způsobíme, musíme vydělat, místo abychom na ně po zásluze doplatili. Módní biopaliva jsou odpovědí na tenčící se zdroje neobnovitelných zdrojů energie. Místo abychom šetřili, hledáme další zdroje, neboť jedinou naší obranou před ekonomickými problémy, je další růst. (A není růstu bez energie.) Vlastně jsme odsouzeni k růstu, neboť jakmile by se tento zastavil, následoval by kvůli obrovskému zadlužení chaos a kolaps. Ekonomové se tím zabývají pouze tak, že růst deklarují jako povinnost, jež nemá alternativu.

Není plán B. Nejsou jiné noty, než že na tom budeme pořád lépe a lépe, náš život že bude den ode dne pohodlnější, méně náročný, neboť vše za nás udělají stroje, motory a motorky. Třeba ten, co mi v autě ve dveřích ztahuje okno. Když jsem před pár lety řekl prodejci, že umím šikovně točit klikou a tyhle motorky nepotřebuji, lakonicky prohlásil: „Potřebuješ.“ A auto s oknem na kliku stejně ani jedno nevedl. Neměl jsem ustoupit. Nedošlo by na biopaliva a přežili by broučci!