Všichni prodělávají, všechno ztrácí cenu, všude se končí, zkrátka závěrečná se vším všudy. (Výjimky neřešme, pouze potvrzují pravidlo.) Současně pozorujeme, jak kompetentní politici, finančníci, manažeři a ekonomové neumějí či nechtějí dostupné údaje číst. Z toho ovšem plyne, že jsou nekompetentní, a že tato „elita“ nás z krize nevyvede.

Nejlépe je to vidět na automobilech. Stále se vyrábějí, i když po nich není poptávka a už je pomalu není kde skladovat. Místo toho, aby se výroba radikálně utlumila a nejlépe ukončila, stále někdo vymýšlí, jak „oživit poptávku“ a pokračovat postaru. Argumentuje se odzadu: Aby ekonomika rostla, musí lidé kupovat. Aby mohli kupovat, musí vydělávat. Aby mohli vydělávat, musí se vyrábět. I když to, co vyrábějí, nechce nikdo kupovat… Vysvětlení této absurdity tkví v nepružnosti systému, který neumí reagovat na nové výzvy. Dnešní stát připomíná odbrzděné vozidlo, které se sune k propasti. O tom, že byly vymontovány brzdy, aby na ně nebylo možné šlapat a tím někomu snižovat zisky, se teď nikomu nechce mluvit. Chytří vyskakují, dokud to ještě jakž takž lze, většina se ale bojí a na ten strach škaredě doplatí.

Je zajímavé, že v době, kdy peníze ztrácejí hodnotu, neboť je jich vytištěno výrazně víc, než je cena všeho, co je na prodej, mají politici troufalost oznámit, že chtějí něco prodávat! (Naposledy vláda rozhodla, že prodá České aerolinie.) Inteligentní by bylo, kdyby stát v zájmu občanů začal výhodně nakupovat krachující firmy, neboť je jasné, že se v budoucnu například bude používat sklo. Stejně tak se určitě bude létat, anebo se bude svítit, topit a jíst. V zájmu občana by tedy stát mohl právě nyní zatočit se spekulanty, kteří současnou krizi zavinili. Na potvoru se ale právě s nimi představitelé státu zapletli, a setrvačně jdou stále na ruku těm, co nás berou na hůl. Tím se dostáváme k tomu, že nám byl zcizen stát a následně rozprodán na součástky s vysvětlením, že už ho stejně nebudeme potřebovat. Dalo by se nad tím dnes brečet. Ale zkusme se raději bavit. Vyjde to nastejno, a s úsměvem se ta krize zvládne spíš.