V jeho případě ovšem nepůjde o nic osobního. Kolega Karas nebude v Rusku shledán bezpečnostním rizikem, jakým jsou prý podle BIS dva nežádoucí ruští novináři v Praze. Za vyhazov z Ruska, dojde-li k němu, bude Miroslav Karas vděčit výhradně ostražitosti či horlivosti našeho ministerstva zahraničí. Vyhošťování diplomatů a novinářů jev dnešní době praxí poněkud starosvětskou, teatrální, neboť staré dobré špióny dávno nahradily špionážní softwary. Mění se rovněž charakter informací, které má smysl odhalovat a krást. Daleko víc než s politikou souvisí s nejmodernějšími technologiemi a s toky peněz.

Aby se dnes novináři podařilo stát skutečným bezpečnostním rizikem, potřebuje teroristický výcvik, nikoli pár semestrů žurnalistiky a politické konexe. Odebírání akreditací ruským novinářům má význam symbolický. Půjde o nepřátelský akt vůči Rusku, u kterého naše ministerstvo zahraničí doufá, že ho zaregistrují a ocení spojenci. Například Američané. Tím se vyžehlí, že si náš prezident rozumí s Putinem. Rusové kvůli tomu nepřijdou o informace z Česka a ani my nezůstaneme bez informací o Rusku, pokud z něj bude vykázán kolega Karas. Vždy nakonec někdo dostane akreditaci a vedle toho je zde internet.

Kdo umí rusky či anglicky, bez tak upřednostňuje zprávy od zdroje, před jejich převyprávěním akreditovanými dopisovateli.