ZBYTNÝ STÁT?

Společný stát Čechů a Slováků byl historicky vzato mladý, od jeho vzniku uplyne v příštím roce teprve sto let. I proto asi politici, kteří v červnu 1992 vyhráli volby, neměli pocit, že je společného státu škoda, nelpěli na něm, připadal jim zbytný. 

Když se na Slovensku objevila militantní menšina požadující samostatný Slovenský stát, bylo to v době, kdy se mělo za to, že pád komunismu bude provázen oživením nacionalismu. Slovenští politici byli natolik fascinováni hrstkou nacionalistů, že zcela přehlíželi takřečenou mlčící většinu, která preferovala společný stát Čechů a Slováků ve sjednocené EU. Ve snaze vzít nacionalistům vítr z plachet byli politici na Slovensku horlivě za vlastence, což byl i jeden z důvodů, proč liberály konzervativce ve volbách drtivě porazil „federalista“ Vladimír Mečiar.

Z českého pohledu vypadalo Slovensko jako země toužící po samostatnosti, i když všechny průzkumy veřejného mínění jasně hovořily o opaku. Čeští voliči byli vleklými a neproduktivními státoprávními diskusemi o uspořádání Československa tak otráveni, že zvolili rázného „federalistu“ Václava Klause. Dva federalisty vyznávající heslo, že vítěz bere vše, ovšem Československo nepřežilo. Kohouti si dělili smetiště a tvářili se přitom jako pyrotechnici nad bombou. Kdokoli se jim motal pod nohy, byl okřiknut, že když to bouchne, bude to na něj.

Československý zip

BEZ REFERENDA

Československo bylo rozděleno bez lidového hlasování. Politici nepovažovali za vhodné zeptat se občanů na jejich názor. Tak se stalo, že pro většinu Čechů se 1. ledna 1993 jejich stát o třetinu zmenšil, zatímco na Slovensku se většina občanů octla ve státě novém, který nechtěli. Slovensko na svou nezávislost doplatilo víc. Za Mečiara se octlo v mezinárodní izolaci, klientelismus a korupce rozvrátila ekonomiku, kterou ovládli lidé napojení na Mečiarovo HZDS, a zemi opustila spousta především mladých lidí. S nástupem pravicových vlád se pak Slovensko dočkalo demokracie, která však byla kvůli drsným reformám provázena zbídačením obyvatelstva. Chudší než Češi jsou Slováci dodnes.

PROPADLIŠTĚ DĚJIN

Česko je sice pokračovatelem Československa, ale Klausova kalkulace, že zbaví-li se Slovenska coby ekonomické koule u nohy, stane se v Evropě premiantem, se nenaplnila. O Česku se vědělo, dokud ho reprezentoval Václav Havel. Byl-li hlas Československa v Evropě slabý, Česku, natož Slovensku, už se nenaslouchá vůbec.

Na historii je vždy důležité, kdo ji vykládá. Politici, kteří se chválili, jak skvěle nám rozdělili stát, se již nalézají v pověstném propadlišti dějin. Mečiarova HZDS zkrachovala, Klausova ODS skončila na politické periférii, a jak si před pětadvaceti lety dělily kořist, je dávno promlčeno. Jsou zde jen ty nadstandardně dobré vztahy Čechů a Slováků, které ovšem nejsou dobré díky politikům, nýbrž politikům navzdory. Není v tom žádná věda. I po čtvrtstoletí ještě platí, že to, co mají Češi a Slováci společného, jsou děti.