Vtipkovat tímto způsobem nad optimismem statistiků určitě neuškodí. Z recese jsme vykročili pouze mezikvartálně, meziročně se stále propadáme. Navíc někteří analytici upozorňují, že nám statistici nabídli pouze odhad, který ještě mohu upřesnit směrem dolů. A pokud stagnuje spotřeba a za oživení vděčíme bankovnictví a pojišťovnictví, jedná se růst docela ponurý. Aby krize skutečně skončila, musely by pominout její příčiny. Něco bychom my, Evropa anebo nejlépe svět, museli změnit a dělat jinak, lépe. Dá rozum, že běží-li vše po starém, jakékoli údajné zlepšení lze odbýt jako optický klam anebo jako trik kreativního účetnictví.

Toho času jsou jediným ověřeným lékem na krizi antidepresiva. Krizi sice neřeší, ale po požití medikamentů je pacientovi lhostejná. Je dobré si říct, že život není tak dlouhý, abychom ho trávili čekáním na konec krize či recese, neboť ten je v nedohlednu. Moudře činí ten, kdo se snaží o smysluplný život krizi navzdory. Krize není pouze překážka a komplikace. Také je to výzva. Růst lze i jinak, než materiálně. Krize je šancí zjistit, že v životě nejde o to, co nám k němu chybí. Jde o to, čeho nám netřeba.