Navíc firma se stopadesátiletou tradicí a obrovskými zkušenostmi s oblékáním lidí kupodivu neví, jak ze šlamastiky. A jelikož nikdo nemá plán na restrukturalizaci, soudu nezbylo, než vyhlásit konkurz a jmenovat správce, který někdejší oděvní impérium rozprodá na součástky.

Nebýt devíti set zaměstnanců, kteří teď přijdou o práci, šlo by tento konkurz odbýt pokrčením ramen. Právě lidí, kteří něco umějí vyrobit je na rozdíl od pouhých spekulantů škoda. Jinak ale dávno nejde o státní podnik, nýbrž o soukromý byznys původních manažerů, co OP Prostějov privatizovali. Nám, občanům, tedy žádná škoda nevzniká. K panice, že snad nebudeme mít co na sebe, také není důvod. Oděvů je všude tolik a tak levných, že už je ani nejde všechny vynosit. Šatstvo se vyhazuje ještě zachovalé, hlavně kvůli tomu, že vyjde z módy. Už se skoro neopravuje, nenašívají se záplaty, o pracném přešívání ani nemluvě.

hTěžko najít výmluvnější příklad plýtvání, než je nakládání s oblečením. Šatstva se v této době zbytečně nakupuje tak obrovské množství, že je vlastně docela záhadou, jak může renomovaný velkovýrobce oděvů zkrachovat. Budoucnost ukáže, co za tím konkurzem je. Zda konkurenční boj, něčí neschopnost, anebo naopak něčí vychytralost. Možná se s logem OP budeme setkávat i nadále, jen změní majitele. A když ne, vznikne na troskách jednoho podniku nějaký jiný. Asi menší, flexibilnější, specializovanější na užší cílové skupiny. Konfekci ale určitě neodzvonilo. Lidé jsou čím dál nešikovnější a už jen málokdo si sám na sebe něco ušije.