Hodně by pomohly nálepky „Pozor, zlý člověk!“, místo „Pozor, zlý pes!“ V praxi to vyjde nastejno, ale psychologicky by špatného majitele takováto reklama na dveřích či na plotě od držení psa v řadě případů odradila.

Ubylo by jak případů, kdy je třeba člověka bránit před psem, tak případů, kdy je pes ohrožen člověkem, což se děje mnohem častěji. Zlých majitelů by podle kynologů bylo méně, kdyby majitel psa absolvoval jakési poučení či školení, jak se psem zacházet. Když si člověk koupí nějaký stroj či přístroj, více méně automaticky prolistuje návod k použití.

Aby špatným zacházením neznehodnotil svou investici a aby mu tato co nejlépe sloužila.

Se psem to není jiné. Existují knihy, ve kterých je srozumitelně sepsáno, jak porozumět psovi, jak s ním komunikovat a jak ho vychovat. Současně je u nás dobře promyšlen a dlouhá léta praktikován způsob, jak naučit lidi číst. Neměl by být problém to skloubit, využít dovednosti, nabyté povinnou školní docházkou, a přimět zájemce o psa k přečtení návodu, jak se toto zvíře používá…

Pro pořádek ale poznamenejme: Drtivá většina řidičů projde povinným školením jak zacházet s automobilem. Jak vysvětlit, že vinou nekvalifikované výchovy psů zahynou dva-tři lidé ročně, zatímco vyškolení řidiči pozabíjejí na silnicích ročně lidí tisíce? Statisticky je školený řidič tisíckrát nebezpečnější, než nevychovaný pes! Že by pes, na rozdíl od automobilu, měl s chybujícím člověkem slitování? Je to přítel, jakého si vůbec nezasloužíme!