To, s čím si dnes Poláci nevědí rady, je demokracie. Té se dovolává jak opozice, tak vláda, jenomže opozice se nechce smířit s tím, že demokracie je vládou většiny, zatímco vláda ignoruje zásadu, že v demokracii většina respektuje menšinu. Vláda a opozice se v Polsku neumí domluvit, protože ani jedné straně o domluvu nejde. Demonstrace proti vládě střídají mohutné demonstrace provládní, takže obě strany cítí podporu té své veřejnosti a smír je v nedohledu.

Podobný problém jako Poláci mají s demokracií například Maďaři a ani my nejsme pro vždy za vodou. Jakmile se v našich končinách u voličů zkompromitují koalice a lidé vsadí na jedinou stranu, je zaděláno na malér. Vítězům najednou chybí alibi, proč neplnit radikální volební sliby a poražení necítí žádnou odpovědnost, takže jsou všichni jak utržení z řetězu.

Když Polákům dojde, že jejich spor nikam nevede, shodnou se na tom, co je spojuje: Ne na liberální demokracii, ale na tom, že jsou Poláci.