Z porovnání platů je patrné, že na tom jsme v průměru lépe, než řada chudších zemí EU, ale západní úroveň je někde úplně jinde. Mrzuté je, že většina zaměstnanců nedosáhne na průměrnou mzdu a že téměř pětina zaměstnanců je pracující chudobou. Na zdejší rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými jsme citlivější, než na to, že si někde v cizině lidé vydělají víc.

U statistických dat mimořádně záleží na tom, kdo jimi listuje. Zjistit z nich, jak na tom objektivně jsme je nemožné, neboť jak říkal už Cicero, osudem člověka je jeho povaha. Optimista i ze špatných dat vyčte něco pozitivního, zatímco pesimistu ani skvělá čísla neochrání před obavou, že nakonec špatně skončí. Statistici nechávají na nás, jak s jejich zprávou naložíme, zda propadneme zuřivosti anebo se nám uleví. Pro obé dodali relevantní podklady.

Včerejší komentář: Delikátní nominace