Skutečně mimořádnou osobností se obyčejný člověk stává mimořádným činem, pro který se rozhoduje ve zlomku vteřiny, instinktivně, často aniž by před tím věděl, že je toho, k čemu se odhodlal schopen. V našem lidství nás neutvrzují profesionální celebrity, nýbrž tito náhodní hrdinové, kteří se bez vlastního přičinění octnou v mezní situaci a vypořádají se s ní se ctí.

Odpověď na otázku, jak učinit svět lepším místem pro život, nepřinášejí političtí lídři, vlivní manažeři ani osobnosti podepisující co chvíli nějakou výzvu či petici. Odpovědí, na kterou slyšíme, jsme nakonec vždy my sami, ten z nás, kdo na sebe vezme odpovědnost a nezištně se obětuje za druhé. Osobnosti máme pro zajímavost, pro rozptýlení, pro zábavu. Když jde do tuhého, nejsou po ruce a je na nás, jak se zhostíme výzvy osvědčit svou lidskost. Bylo tomu tak letos a v příštím roce to bude stejné. A protože nevíme, na koho z nás připadne úkol vzít to za všechny na sebe, každý by měl být připraven stát se osobností rozhodujícího okamžiku, člověkem, díky kterému se nestydíme být lidmi.