Dost možná ho napadlo, že bude mít brzy v Litoměřicích parťáky doktory do mariáše. Prokáže-li se Davidu Rathovi předražování zakázek pro nemocnice, a budou-li usvědčeni z tunelování VZP doktoři kolem firmy IZIP, měl by se na tento typ zlodějny vzít speciálně přísný metr.

Pokud totiž někdo krade ve zdravotnictví je to něco jiného, jako když vybílí supermarket. Ve zdravotnictví jde totiž o zdraví a o životy lidí. Ve zdravotním systému se hospodaří s veřejnými penězi, které zdraví solidárně platí v naději, že když onemocní anebo se zraní, lékaři jim pomohou. Okrádat pojištěnce zdravotní pojišťovny anebo tunelovat fondy, ze kterých se pořizují investice do nemocnic, znamená poškozovat ty, kterým systém slouží. Řečeno na tvrdo, kdo krade ve zdravotnictví, má na rukou krev. Pokud tedy někdo zemře kvůli chybějícím financím, lze usvědčeného zloděje brát jako vraha.

Zatímco u běžné zlodějny se na obviněné pohlíží jako na nevinné dokud nejsou soudem pravomocně odsouzeni, u zlodějů v bílých pláštích a s politickým krytím je namístě vycházet z presumpce viny. Máme co dočinění s nebezpečnými lidmi, kteří se neštítí pro vlastní přepych jít i přes mrtvoly. Doktor, okrádající skrze systém pacienty, prostě není obyčejný defraudant, kterého lze odbýt obyčejným trestem. Pro tuto sortu exministrů, náměstků či europoslanců je přiměřené jenom doživotí.