Je na čase pohled na Evropský parlament změnit. Předně je dobré konečně si uvědomit, že Evropou není míněno přilehlé zahraničí. Evropou jsme my. Místo sarkastického glosování evropské politiky je rozumnější se na evropské politice podílet. Platí to tím spíše, že naši politici nemají žádný plán „B", který by mohli nabídnout občanům místo členství v EU, obnášejícího kromě často zdůrazňovaných závazků a omezení také bagatelizované výhody.

Že se pohled politiků na eurovolby mění, naznačují nominace lídrů. Jasně převažují osobnosti nad trafikanty. Existuje šance, že si do Evropského parlamentu budeme vybírat z kvalitního portfolia. Úkolem do vzdálenější budoucnosti ovšem není pouze mít ve Štrasburku a Bruselu své lidi, aby hlídali naše zájmy. Důležitější je umět nabídnout Evropě osobnosti schopné formulovat společnou evropskou politiku. Nestačí zkrátka nehrát v Evropě druhé housle. Je třeba pracovat na tom, aby v globálním kontextu nehrála druhé housle Evropa. Chce to teď angažovat politiky jako je Pavel Telička, který se v Evropě vyzná, s tím, že budoucnost patří lidem, jako je Jan Keller, který má představu jakou by Evropa mohla být.