Směr Rumunsko

Lidé ve Stříbře nedoplácejí na chamtivost svého zaměstnavatele, nýbrž na to, že vládnoucí elity systémově vsadily na chamtivost. Systém je nastaven tak, jako by prospěch byznysu byl i prospěchem státu. Zmiňují se výroky typu co je dobré pro Shell, je dobré pro Británii, anebo co je dobré pro GM, je dobré pro Ameriku… Ve skutečnosti je to ale jenom tak, že co je dobré pro byznys, je dobré pro byznys. A je stále zřetelnější, že svěřit řízení ekonomických procesů ekonomům, byl osudový omyl. Ekonomům přísluší péče o účetnictví, nikoli péče o byznys. Navíc společenským zájmem není fungování byznysu, ale prospěch občanů. A říct, že prospěch občana je podmíněn úspěchem byznysmenů, je úplná pitomost.

Pokud jde o nezaměstnané ze Stříbra, je to stále stejný smutný příběh. Nezaměstnaní řeší, jak se uplatnit ve stávajících poměrech. Přitom skutečným řešením může být jen změna nevyhovujících poměrů. Začít je třeba auditem. Odhalit, komu nevyhovující poměry vyhovují, ukázat prstem na parazity, co profitují z všelijakého stěhování výroby do Rumunska. Bez toho nedojde k nápravě systému v zájmu lidí, co ve Stříbře skončili na dlažbě.