Už se ví, že podpis smlouvy START II neukončí rusko-americký spor o protiraketovou obranu. Protože ale radar v Česku už není na pořadu dne, nemusí nás to příliš zajímat. Jestliže Rusko v reakci na případné rakety v Rumunsku přezbrojí černomořskou flotilu, budou si velmoci kvit. Válka z toho nebude. Jiná věc je, zda máme věřit tomu, že se za deset dní bude v Praze podepisovat světový mír.

Závazkem snížit jaderný arzenálu na polovinu dají USA a Rusko vzkaz ostatním jaderným velmocím, že i ony se budou muset k odzbrojování přidat. Realisticky bychom ale měli předpokládat, že ochota redukovat strategické rakety s jadernými i konvenčními hlavicemi přichází po té, co už mírotvorci mají ve svých arzenálech něco lepšího. Co se v tomto světě mění, jsou pouze zbraně. Neustále se vyvíjejí a zdokonalují. Člověk, coby krvežíznivý predátor, usilující o moc nad jinými lidmi, zůstává ovšem stále stejný. Svědčí o tom řada probíhajících válečných konfliktů, kterých se výrobou a prodejem zbraní nepřímo zúčastňujeme i my.

Osmého dubna Praha nabídne romantickou kulisu diplomatické etudě, která ovšem nic převratného neodstartuje. Velmocím se osvědčilo, že se vzájemně drží v šachu a u toho i zůstane. Obamovi s Medveděvem můžeme gratulovat jen k tomu, že se rozhodli zbytečné rakety rozebírat. Obvyklá je totiž i praxe, že když už jsou zbraně vyrobené, vymyslí se pro jejich upotřebení někde válka. A to se zřejmě tentokrát nechystá. Pak je tu ještě jedno plus: Publicita kolem odzbrojovacího dostaveníčka může prospět turistice, a to jak individuální tak třeba kongresové. START II by tak mohl být významnou událostí alespoň pro pražské hoteliéry a restauratéry.