Na jeho příběhu je ovšem nejzajímavější, že s vizí supermarketu, ve kterém by se prodávalo levně, neboť s nižší marží, protože ve velkém, nejprve neuspěl u vedení maloobchodní firmy, pro kterou pracoval. Zatímco se tehdy jednalo o novotu, kterou si obchodníci neuměli představit v praxi, dnes máme problém pochopit, co jim mohlo být na tak jednoduchém a logickém nápadu nejasné.

O historicky prvním supermarketu víme, že byl odsouzen k úspěchu, ale také víme, že kdyby Michael Cullen nedal v práci výpověď, nezaložil vlastní firmu a svůj nápad sám neuskutečnil, vše mohlo být jinak. Neplatí zkrátka pouze princip, že všechno je jednou poprvé. Současně také platí, že je toho hodně, co není, protože to nebylo poprvé. I z dobrých nápadů fungují v praxi jenom ty, které se vyzkoušely. Řada a možná většina chytrých nápadů ovšem zapadla, protože se setrvačně držíme toho, nač jsme zvyklí.

Vezměme ty jubilující supermarkety. Přestože víme, že dnes se už za stále nižšími cenami zboží skrývá jen jeho stále nižší kvalita, setrvačně se těch levných super, hyper či diskont obchodů držíme. Možná se jenom v naší generaci nenarodil nový Michael Cullen, který by přišel s geniálně jednoduchým nápadem, jak supermarketům, zaplněným levnými potravinovými náhražkami, čelit prodejem opravdových potravin. Také je ale možné, že nápad jak vydělat balík prodejem doopravdických potravin, někde spadl pod stůl. Proto supermarkety, místo aby byly dávno po smrti, bujaře slaví narozeniny.