Těm se pak v zajetí dostává stále lepšího zacházení a většího komfortu a jsou i druhy, které zoologickým zahradám vděčí za své přežití, neboť původní prostředí pro ně přestalo být bezpečné.

Smyslem ZOO je ukázat zvířata, která potkat v přírodě není snadné, a v některých případech ani bezpečné. A touhou vystavovatelů je mít v klecích tvory vzácné a exotické. Proto došlo k paradoxu, že se městské dítě důvěrně zná s tygrem, orangutanem či krokodýlem, ale nikdy nevidělo krávu, kozu, či doopravdickou živou slepici. Domácích zvířat ovšem výrazně ubylo i na vesnicích. Chovat zvíře doma na dvorku už není ekonomicky zajímavé a být chovatelem je administrativně stále náročnější. Zvířata už i na vesnici zbyla pouze lidem, kteří je tak milují, že se kvůli nim nechají šikanovat úředníky.

Když na internetovém fóru chovatelů ovcí a koz přijde řeč na návštěvy z města, bývá to veselé čtení. Řeč je přitom o exkurzi ne nepodobné výletu do ZOO. Zdá se, že nadešel čas, aby zoologické zahrady rozšířily své expozice o kurníky, králíkárny a kozí chlívky. Opačným směrem, tedy ze ZOO mezi soukromé chovatele, už zamířili opice, hadi i tygři. Za skly terárií jsem ubytovali jedovaté pavouky, v akváriích dravé piraně. Nic už není nemožné. Tygr a kráva si ve světě lidí, milujících zvířata, podávají ruku. A přes všechny ty skla, mříže a ohrady nás zvířata okukují. Co si o nás myslí, to s jistotou nevíme. A asi je to tak i lepší.