Jenomže podobně, jako má zloděj náskok před policajtem, mají i lichváři vůči spotřebitelům výhodu. Než důvěřivý občan prohlédne finty a triky finančníků, důmyslná past sklapne.

Dnes je jasné, že se občan pohybuje v nepřátelském prostředí, po té co se finančníkům podařilo zprivatizovat politiku a koupit si u spřízněných zákonodárců zákony, jež legalizují jejich spekulace a zaručují jim beztrestnost. Pokud se nyní bude novelizovat zákon o spotřebitelských úvěrech, bude to jenom proto, aby se postihováním nejkřiklavějších a nejskandálnějších případů zlodějny zklidnila atmosféra a systém půjčování peněz za úplatu, neboli lichva, aby zůstal zachován. Kromě toho jsme pravděpodobně svědky konkurenčního boje, kde velcí lichváři požírají ty drobné.

Pro občana ze zmíněného plyne, že je třeba mít se na pozoru. Stát, který by z jedné strany neměl občanovi překážet a z druhé strany by pro něj měl zajišťovat servis, se v řadě případů chová přesně naopak: překáží a nepomáhá. Reklamace jsou zcela na místě. Za své peníze dostáváme vadné zboží. Navíc je to lidem, které platíme, aby stát spravovali evidentně lhostejné. Až vzniká podezření, zda je celá ta spotřebitelsko-úvěrová zlodějna pouhý šlendrián. Co když jde o perfektně zorganizovaný zločin?