Že Australané nafotografovali japonské „vědce“, jak masakrují velrybu i s mládětem znechutí, ale nepřekvapí, protože Japonci už zkrátka takoví jsou.

A jestli je prezident zvolen či nezvolen na první pokus je jistě zajímavé, ale umíme pochopit obé: Při rychlé volbě jsou zastupitelé podezřelí, že to odflákli. Při pomalé dostanou co proto za zdržování… U událostí očekávaných je možný lehce nečekaný posun, ale přiznejme si, že skutečnou bombou může být jenom událost neočekávaná.

Jako včera s potkanem, u kterého se podařil vědcům by-pass porušené míchy! Kam se na tohoto potkana hrabou kandidáti, ceny či velryby! Senzace je samozřejmě založena na představě, jak invalidé vstávají z vozíků.

Vědci z Columbia University odhadují, že testovaní metody, kterou se spojuje nervový systém nad a pod poraněným místem míchy, může u lidí začít za pět let. Nepředbíhejme ale, a sledujme současného laboratorního hrdinu. Agentury bohužel neuvádějí, zda američtí vědci zachránili potkana, který měl v laboratoři úraz, anebo zda mu míchu nejprve přerazili, aby mu pak slavně pomohli z vozíku. To radši ani neřešme.

Problém pak je v tom, že si neurochirurgové zatím nejsou jisti, jestli nervový by-pass umožní udělat pohyb, který zamýšlí mozek. Konkrétně zda skutečně vykročíme pravou nohou, anebo se nám pokrčí levá. V těchto případech asi úplně neplatí lepší něco než nic, protože člověk nebude vstávat z vozíku, aby se pak pádem zmrzačil.

Vědci, kteří zachránili potkana, se ho teď musí nějak šikovně zeptat, jestli to co dělá má i na mysli, anebo jestli neví, co dělá. Ve druhém případě by o senzaci nešlo. Člověk si tak počíná odjakživa.
Inspirace od potkana netřeba.