Účast u voleb je vyšší, když společností hýbe nějaké silné téma, anebo když se politikům podaří občana pořádně naštvat. Stabilita naopak volební účasti neprospívá.

Účast se liší i podle druhu voleb. Ke krajským volbám naposledy přišlo 34 % voličů, k místním 44 %, ke sněmovním 60,8 % a prezidenta před pěti lety volilo v prvním kole 61,3 % a ve druhém 59,1 %. Z těchto čísel plyne, že na prezidentovi nám záleží stejně jako na mocnějších zákonodárcích. Prezident je totiž jen jeden, sedí na nejlepší adrese a zvolením se stává obecně respektovanou institucí s dnes již stoletou tradicí.

Volba prezidenta je něco mimořádného už proto, že teprve podruhé ho budeme volit sami, bez prostředníků. Však to také řadu politiků stále mrzí a nostalgicky vzpomínají, jak nám prezidenty kompetentně vybírali oni. Rovněž někteří ústavní právníci bědují nad tím, jak úlitba prostému lidu ublížila parlamentarismu a pokazila ústavu. Zapomíná se už ale, že způsob, jakým se o prezidenta handrkovali poslanci a senátoři, měl úroveň koňského handlu.

Volit prezidenta je privilegium, které zavazuje. Ti, kteří si přejí změnu, i ti, kteří chtějí kontinuitu, jsou v jednom na stejné lodi: vybírají prezidenta i poslancům. Vychutnejme si tento svátek přímé demokracie!