V zemi, kde státní dluh činí už 125 tisíc na hlavu, je pořádání voleb na dluh výborný fór. A dobré je i to, že se na tu volební katastrofu vezmou peníze z fondu na katastrofy! Nic při tom nebránilo poslancům oznámit, že letos volby být nemohou, neboť na ně nejsou peníze a vypsat je na dobu, kdy peníze budou. Pochopili bychom to.

Nadcházející volby nás přijdou na miliardu. Předem je přitom jasné, že jsou úplně zbytečné. Nezmění ani patové rozložení sil, ani korupcí prolezlý politický systém. Volby jsou pak také mimořádně škodlivé. Do hlasování je deset týdnů a už se řada lidí kvůli politice tak rozvášnila, až se o ně jeden bojí, aby nedoplatili zdravím. S větším výskytem politiků v médiích jde totiž ruku v ruce zvýšená frekvence hrubostí a ubohostí. Do předvolebního víru se nechají vtáhnout i lidé jinak normální a v těžko pochopitelném afektu proti někomu zuřivě agitují.

Ve všeobecné mobilizaci všech proti všem je patrné, že volby nejsou žádným svátkem demokracie, že v nich nelze postoupit mandát kompetentním zastupitelům (neboť kandidují nekompetentní), a všem je předem jasné, že se na výsledek nemají těšit. Za spoustu peněz je k mání jen spousta zlé krve. Přitom si to všechno nedobrovolně platí občan, ať už ho volby zajímají, anebo jsou mu politici ukradeni. Politici si totiž berou příspěvky na to, aby si z lidí mohli dělat v předvolební inzerci dobrý den, z veřejných peněz… O těchto volbách na dluh lze říct,