Pokud jde o paní Kleslovou, nemá s honorářem od ČEZu problém. Lobuje za tuto firmu řadu let a její právnická kancelář měla i jiné klienty, kupříkladu České dráhy anebo ČEPRO. Podstatný je úhel pohledu. Můžeme se na paní Kleslovou dívat jako na političku, která díky politickému vlivu získává zajímavé kšefty, ale také ji můžeme brát jako podnikatelku, manažerku, která část svého drahého času věnuje coby politička práci pro občany. Vzhledem k tomu, že ČEZ je z velké části státní firmou, pracuje paní Kleslová pro občany, kterým ČEZ z velké části patří. Platíme ji vlastně my, občané, a i když ta odměna vypadá velice štědrá, klidně je možné že se nám štědrost vyplácí, neboť paní Kleslová radí ČEZu něco, co nikoho jiného nenapadne a co nese doopravdy velké prachy.
Obecně platí, že se těžko rozlišuje podnikání politiků a politikaření podnikatelů. Prorůstání byznysu do politiky bylo posvěceno ve volbách, takže dělat politiku jako byznys má demokratickou legitimitu. Zamýšlet se nad prací paní Kleslové pro ČEZ bude aktuální ve chvíli, kdy o tu práci přijde s odůvodněním, že je politička. Zpětně tím bude řečeno, že byla v konfliktu zájmů. Zůstane-li pracovat pro ČEZ coby podnikatelka, nenahraditelná právnička, pak není co řešit.