To, že v Osvětimi našlo smrt milión Židů, mělo jednoduchou příčinu. Přesvědčení Němců, zfanatizovaných Hitlerem, že jsou vyvolenou rasou a s tím související názor, že existují rasy či národy méněcenné, které je vhodné vyhubit. Hrozné je, že v každé době najdeme politiky, kteří se snaží vlichotit svým voličům vyzdvihováním jejich výjimečnosti a současně jim nabízejí nepřátele, které líčí jako méněcenné. Lidí, kteří pamatují, jak vypjatý nacionalizmus vedl ke světové válce, už mnoho nežije a ostražitost daná osobní zkušeností je ta tam. Podobně jako kdysi se pohrdá lidmi na základě jejich příslušnosti k rase či národu což je první krok na cestě k plynovým komorám a kremačním pecím.

Čeho bychom se měli bát a nejen výročně je fanatizmus a nenávistný nacionalizmus. To je ten jed, který z lidí, schopných žít vedle sebe bez ohledu na svou různorodost učiní nepřátele na život a na smrt. Jsou lidé, kteří nevraživost šíří a tací, kteří v nenávisti vůči jiným najdou jednoduché řešení své obtížné životní situace. Cyklicky se vynořuje temnota, provázející člověka dějinami, a opakovaně čelíme pokušení vyvléct se z civilizační slupky a stát se predátory, pustit ze řetězu své horší já. V každém je něco z osvětimského dozorce, ale rovněž z osvětimského Žida.