„Budou neustále čelit stresu. Proto jejich povolání patří mezi nejrizikovější,“ tvrdí kardiolog Jan Pirk.

Kdybyste to nitro emocí nalili do jedné nádoby, snad by se v něm dala namíchat smrtelná výbušnina rovnající se síle drtivého semtexu.

Však se nad tím zamyslete.

Neuspokojivé výsledky, problémy se sestavou, náročné cestování. Do toho osobní starosti a kolotoč nekončících řešení. Tady se lehce stane bouřlivák a cholerik i z těch, kteří dříve působili klidně.

„Trenéři prožívají zápasy skrze hráče. Nejhorší je pro ně fakt, že dění na ledě nemohou přímo ovlivnit,“ říká psycholog Karel Humhal.

„Já hru v klidu prožívat neumím. Každý je nějaký,“ hájí se kouč Slavie Růžička.

Přesně pasuje do mozaiky těch, co hokejem žijí. Jenže maximalistů je v lize daleko víc. A kliďasů jen poskrovnu.

„Starší a obézní lidé jsou na tom samozřejmě nejhůř,“ připomíná doktor Pirk.

Trenérská práce navíc může vést k rozvoji dalších onemocnění, které se projeví až v pozdějším věku. Problémy s tlakem nebývají výjimkou.

A tak lékaři radí: „Omezte kouření, zkuste alespoň trochu dodržovat životosprávu a občas si jděte zasportovat.“

Pak se možná vyvarujete komplikacím, které vás mohou stát zdraví.

Dáte si říct?

Růžička: Vždycky se vyblázním

PRAHA - Rozmáchlá gesta, nervózní přecházení po střídačce, žvýkání a křik. To je slávistický kouč Vladimír Růžička. Loni v listopadu, ale na svoji hokejovou vášeň doplatil. Při tréninku juniorů zkolaboval kvůli nízkému tlaku a poté absolvoval vyšetření u lékařských specialistů.

„Jsem už opatrnější,“ tvrdí dnes vždy emotivní Růžička.A jestli mluví pravdu, ukáží nejbližší extraligové týdny.

Vzpomenete si někdy na listopad a své zdravotní problémy?

Nemyslím na ně. To nejde.

Jak se bráníte stresu?

Neumím být v klidu. Každý je nějaký a já jsem prostě takový. Na střídačce se vždycky vyblázním.

Může na vás okolí mluvit, nebo je lepší vás nechat vybouřit?

To nevím. To se musíte zeptat někoho jiného.

Zítra zahájíte extraligu s Českými Budějovicemi. Budete nervózní?

Těžko takhle říct. Samozřejmě něco přijde, ale to je asi normální.

Co vás dokáže nejvíc vytočit? Hráči, rozhodčí?

V zápalu boje nervy někdy nastanou, ale co a kdo přesně, to bych nechtěl prozrazovat.

Při zápasech máte neustále žvýkačku. Kolik jich spotřebujete?

Nevím, hodně. Podvědomě měto uklidňuje.

Jak relaxujete?

Občas u golfu. Není čas.

Jak zahnat stres?

Potlačit strach: Patří k nejničivějším. I běžný pesimismus vytváří v člověku stres.

Zadržet úzkost: Je spojena se znepokojením z budoucnosti. Obavy z domnělých představ.

Vyhnout se frustraci: Drobné nesnáze v napětí, ale pro mnohé zážitky nadmíru složité.

Omezit ctižádostivost: Pokud jsou sny nejisté nebo těžce dosažitelné, přijde tísnivý pocit.

Krotit žádostivost: Pro mnohé je hnacím motorem. Dokáže ale oslepit a zbavit soudnosti i rozumné jedince.

 

Kliďasové, těch moc není…Vladimír Evan

ÚSTÍ NAD LABEM, KARLOVY VARY - Jeden muž mezi extraligovými trenéry vyčnívá: Vladimír Evan z Ústí nad Labem.

Až během zápasu nechá volný průběh svým emocím, dobře si ten moment zapamatujte. Neuvidíte ho totiž častokrát.

„Jsem klidná povaha. Nervuju se, zápasy prožívám, ale nedávám to příliš najevo,“ přiznává kouč nováčka.

Zastává názor, že pokud zachová klid trenér, přenese se pozitivní nálada i na tým.

Opravdu zasahovat musel jen jednou. „Když jsme loni ve finále první ligy prohrávali v Chomutově a vypadalo to s námi fakt zle,“ vzpomíná.

Mezi bouřliváky lze za kliďase považovat i Zdeňka Veneru, kouče Karlových Varů.

Mluví tiše, otevřeně a s rozvahou. Vybuchne jen v krajních situacích. I proto možná loni dovedl svůj tým do předkola play off. „Největší poctou je ale vyprodaný stadion,“ opakuje dokola.