Co vás nakonec vedlo k odchodu z domova?
Chtěl jsem vyzkoušet něco nového ve své kariéře. Lákalo mě zahraničí, v Česku už jsem nechtěl zůstávat. S agentem jsme přesto čekali na nabídku, ale žádná z nich nám nakonec nedala to, co jsme chtěli. Proto jsme také začali hledat venku. Ozvali se právě z Marseille, poté ještě jeden francouzský klub, ale ve finále jednoznačně zvítězila varianta číslo jedna.  

Věřil jste si na první dospělou zahraniční štaci?
Ano, vlastně ani nebyl důvod si nevěřit. Byl jsem rozhodnutý, že chci odejít z Česka, navíc už z působení za mořem jsem se naučil určité soběstačnosti a odolnosti. Anglicky umím dobře, jen když mi bývalý spoluhráč v Třebíči vykládal o svém angažmá ve Francii, tak vzpomínal, že místní to s angličtinou příliš nepřehání. Ale nakonec musím říct, že jsem se přesvědčil o opaku.

Přesto jste si tehdy v Americe procvičil jazyk o něco lépe, že?
Samozřejmě, ale to je celkem pochopitelné. Celkově jsou však obě zahraniční mise velice odlišné. V Americe mi byla přidělena rodina, u které jsem bydlel, měl zajištěnou stravu, úklid, praní oblečení a podobně. Byl jsem ještě dítě. Teď ve Francii už jsem na všechno sám. Ale přijde mi, že jsem se otrkal velice rychle a už jsem si na tu samostatnost zvykl.

close Útočník Adam Gajarský v dresu francouzské Marseille. info Zdroj: se souhlasem Adama Gajarského zoom_in Útočník Adam Gajarský v dresu francouzské Marseille.

Pořád si v hlavě přehrávám jednu myšlenku. Jak je možné, že se podaří najít ideální azyl zrovna ve Francii? V čem předčila ostatní hokejové země?
Těžko říct, zkrátka když dorazila nabídka z Marseille, tak mě popadl ten pocit, že z toho může vzniknout opravdu povedená štace. Přiznávám, že Francie není zemí, která by byla hokejem úplně políbená, ale všechno to okolo, ať už je to prostředí, počasí či nastavené podmínky, mi dávalo jasnou hlavu a patu.

To mě také zajímá. Jsou Francouzi jako manažeři vstřícnější než třeba u nás v českém hokejovém prostředí?
Musím říct, že tady je to mnohem lépe nastavené než v Česku. Zatímco v našem prostředí jsou hokejisté osoby samostatně výdělečně činné, ve Francii jste naopak klubovým zaměstnancem. Ten za vás platí úplně všechno, o nic se nemusíte starat. Včetně bytu, který mám rovněž plně zajištěn. Když tedy sečteme náklady tady a doma v Česku, jsou podmínky zkrátka lepší. 

Takže asi opravdu nebylo nad čím přemýšlet.
Tutovka, máte pravdu. Už jen to město mě neuvěřitelně nadchlo. Téměř pořád teplo, spousta památek a tak dále. Ptal jsem se i lidí okolo sebe, kteří měli s Francií nějaké životní zkušenosti, a bylo mi v podstatě nastíněno, ať na nic nečekám a jdu. A přestože jde o druhou nejvyšší soutěž, musím přiznat, že mě místní hokej neustále něčím příjemně překvapuje.

K tomu se určitě dostaneme. Jaká byla reakce rodiny, dostal jste okamžitou zelenou? 
(smích) Byla pozitivní, neprobíhalo nic ve smyslu toho, že by mi to rodiče rozmlouvali. Je pravdou, že když jsem tehdy cestoval do Ameriky, tak se o mě maminka trochu bála, ale teď jak už jsem dospělý, tak dobře ví, že se o sebe dokážu sám postarat. Takže se mi skutečně dostalo podpory ze všech stran.

Jak už jste zmínil, Marseille se nyní nachází ve druhé francouzské lize. Nechtěl jste přeci jen do té nejvyšší soutěže?
Určitě chtěl, ale Marseille je jedno z největších francouzských měst, navíc jsem se připojil ke klubu, který se chce během následujících dvou nebo tří sezon probojovat až do nejvyšší soutěže. A když jsem se ptal kluků, tak mi říkali, že rozdíl mezi oběma soutěžemi je spíše jen v detailech.

close Adam Gajarský v dresu francouzské Marseille. info Zdroj: se souhlasem Adama Gajarského zoom_in Adam Gajarský v dresu francouzské Marseille.

Město Marseille, známá oblast Provance. Moře, památky, vinice. Asi se přestávám pozastavovat nad tím, proč jste na tuto nabídku kývl.
Souhlasím, asi nemám co dodat. (smích) Pořád se tady něco děje. Ať je pondělí, pátek či sobota. Lidé si tady život užívají, neustále narážíte na něco zajímavého. A to mě neuvěřitelně baví.

Z tréninku rovnou do plavek, viďte?
Ano, to už jsem si taky párkrát užil. Hned na začátku sezony jsme dostali od trenérů větší volno, takže jsem neváhal a z tréninku zamířil přímo do moře. 

Jako moravskému rodákovi vám musí dělat radost i místní vyhlášená vína.
Ptal jsem se na to i spoluhráčů. Říkali, že když posedí někde s rodinou na večeři, tak si sklenku vína samozřejmě dají, ale není to tak divoké, jak je tomu třeba u nás na Moravě. Místní víno jsem vyzkoušel a musím říct, že je o něco kvalitnější než to české. Za což asi schytám trochu kritiky. (smích)

Vraťme se ale zpět k hokeji. Jak na vás zatím celkově působí francouzský hokej?
Předčil veškerá očekávání. Je to opravdu mnohem kvalitnější než jsem si původně myslel. Francouzi jsou neuvěřitelně rychlí na bruslích, veškeré zápasy se hrají v obrovském tempu. Chybí jim možná větší zručnost a herní myšlení, tyto nedostatky ale vyplňují svou rychlostí. 

A co místní fanoušci, už si pomalu hledají cestu na hokejové stadiony?
U nás v Marseille je jeden velký problém, kterým je fotbal. Kvůli tomu je také hokej odsunut malinko na vedlejší kolej, ale i přesto chodí na domácí utkání v průměru okolo 3500 diváků. Což když srovnám s návštěvností na některých českých stadionech, tak je to pořád velice slušné číslo. Organizace je navíc velice mladá, takže hodně lidí si teprve na hokej ve své městě zvyká.

Zatímco už několik dekád za sebou žije fotbalem.
Je to tady neuvěřitelný fenomén. Jen těžko se popisuje, co se děje v den zápasu. Kdo se nedostane na stadion, míří do místních restaurací a barů, kde jsou narvané zahrádky a všichni sedí před televizí. Po celém městě.

close Fanoušci v Marseille si pomalu zvykají na hokejový fenomén v zemi. info Zdroj: se souhlasem Adama Gajarského zoom_in Fanoušci v Marseille si pomalu zvykají na hokejový fenomén v zemi.

Když už Francouzi vyrazí na hokej, jsou hlasitým publikem, nebo naopak sedí a sledují hru jako divadelní představení?
Jak kde. Hrozně moc záleží na tom, v jakém městě hrajete. Narazíte tu na stadiony, které jsou neustále vyprodané a kulisa připomíná atmosféru ve Vsetíně. Na naše domácí zápasy zase chodí i velké množství cizinců, jelikož Marseille je samo o sobě velkou turistickou destinací. Takže někde schytáte pivní sprchu jako v Česku, jinde je to zase komornější. 

Ve finále jste ale našel svůj ideální klid a zázemí, je to tak?
Jednoznačně, jsem tady nesmírně spokojený. Nerad mluvím o budoucnosti, protože bych si nikde nechtěl zavřít dveře, ale musím říct, že jsem ve Francii našel to, co jsem opravdu hledal. A zatím rozhodně plánuji tady zůstat. Na jak dlouho, to se nechám překvapit.