Česká asociace hokejistů (CAIHP), která funguje od roku 2014 a podle svých slov sdružuje přes 200 aktivních extraligových hráčů, se nyní rozhodla přitvrdit. Podala podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na prošetření hráčských smluv a způsobu, jakým hokejové orgány obchodují s marketingovými právy.

Zní to sice poněkud nudně a úředně, ale jak už to v tuzemském hokeji bývá, nuda to rozhodně není. Ale příjemná podívaná také ne. Jde o moc, o peníze, o vliv na směřování druhého nejpopulárnějšího sportu v Česku.

Tváře na kondomech

„Za pětadvacet let v advokacii jsem neviděl větší právní paskvil,“ hodnotí nové hráčské smlouvy šéf CAIHP Libor Zbořil. Nelíbí se mu, že kontrakty dělají z hráčů svým způsobem nevolníky klubů, ale nemají přitom na výběr – pokud tu chtějí hrát, musejí podepsat. Jde přitom mj. o jejich osobnostní práva, za jejichž poskytnutí nedostanou nic nad rámec platu. „Když to trochu přeženu, hráči mohou najít své obličeje třeba na kondomech, a nebudou mít možnost tomu zabránit,“ tvrdí Zbořil.

Roman Polák v dresu Vítkovic.
Polák ukončil ve 36 letech kariéru. Ztratil jsem chuť do hokeje, řekl řízný bek

Dalším bodem kritiky je problém zranění. Podle nových smluv, schválených výkonným výborem hokejového svazu loni v srpnu, bere zraněný hráč v 5. až 7. týdnu mimo hru 70 procent základní odměny, ale třeba po 11. týdnu už jen 50 procent.

„Copak manažeři nechtějí, aby hráči třeba blokovali střely? Aby se báli zranit kvůli tomu, že přijdou o výplatu?“ táže se přední hráčský agent Robert Spálenka.

Jde také o snadnost, s jakou může klub svého hokejistu poslat do jiného týmu, třeba i do nižší soutěže, a připravit ho tak až o 80 procent příjmu. „Třeba s porovnání s fotbalem je právní ochrana hráčů v době ledové,“ domnívá se Zbořil.

Jde o stamiliony

Pokud jde o klubové šéfy, ti to nevidí tak dramaticky. „Zas tak úplně to není, jsou tam různé klauzule, které hráčům leccos zajišťují. Každopádně je ale zapotřebí jednat. Můžeme chtít změny ve smlouvách, ale nejdřív se musí začít změnami v celém hokeji od vedení svazu dolů,“ říká podnikatel Petr Dědek, majitel hokejových Pardubic a ostrý kritik současného svazového vedení.

Fakt je, že hlavně starší a hvězdní hráči si umějí vyjednat lepší podmínky díky tzv. „šuplíkovým“ smlouvám. „Sám jsem je využíval, ale není to systémové řešení. Nám jde hlavně o mladé hráče, kteří tu možnost nemají,“ upozorňuje Vondrka.

Čeští hráči se radují z gólu Davida Skleničky (uprostřed) ve svém úvodním vystoupení na Švédských hrách ve Stockholmu.
Češi odstartovali generálku výhrou nad Švédy. Rozhodl Vrána, zářil Langhamer

Zdaleka přitom nejde jen o samotný svaz, jehož dlouholetý šéf Tomáš Král letos v červnu skončí ve funkci. Extraligu teď staronově přebírá pod svá křídla Asociace profesionálních klubů (APK), která nedávno prodloužila spolupráci s marketingovou agenturou BPA. Nový kontrakt byl loni podepsán na období 2023 až 2028.

„Nemyslím si, že tendr proběhl v souladu se zákonem. Vybrali si BPA za zcela nestandardních podmínek,“ tvrdí Zbořil, podle něhož by šlo za marketingová a vysílací práva vyjednat víc peněz. „Bavíme se o byznysu za 1,5 miliardy korun, kdy se kluby vzdaly svých práv a možnosti vydělat víc, a na dalších pět let je to předáno soukromému subjektu,“ vysvětluje, proč se obrátil na antimonopolní úřad. Od podání podnětu si slibuje, že hokejové orgány konečně začnou brát požadavky hráčů vážně.

Finští hokejisté působící v ruské KHL nesmějí reprezentovat.
Platí tě Rusové? Zapomeň na národní tým. Skandinávci z KHL mají smůlu

Mimochodem: neúspěšným uchazečem v tendru byla Dědkova firma Relmost. Podle ředitelky BPA Jany Obermajerové proběhlo vše transparentně a problém se smlouvou má pouze Dynamo Pardubice.

Jisté je, že s blížící se volbou Králova nástupce a šampionátem v Praze a Ostravě v roce 2024 se bude v mocenském boji přiostřovat.